Když jsem před pár dny odpovídal jednomu zájemci o chaos magii na dotaz stran praxe, z jeho otázky jsem pochopil, že chápání chaos magie je stále laickou a poloodbornou veřejností nedostatečné. Otázka zněla, jestli může ve svém sigilickém obřadu udělat ještě jednu operaci s určitým zpoždění. Aby se tím nezprotivil zásadě zapomínání sigilií. Schválně, napadá vás, co je na tom dotazu špatně?
Autor: Cody
Cody:
Věnuje se aktivně magii a to zejména v intencích (post)moderny a Necronomiconu (i když jeho zájmy jsou poměrně širší). Již několikrát za sebou patříl do realizačního týmu BMWC, několik let byl národním koordinátorem Mezinárodní Pohanské Federace (nyní pracuje v mezinárodním týmu PFI jako konzultant) a je členem a zakladatelem magické skupiny Blasphemion. Taktéž byl členem magických skupiny Occultus, Resultat Incertain či Zero Catchers. V současnosti vede nezávislý pohanský projekt Stezky pohanství a věnuje se osobní magické praxi založené na synkrezi postmoderní chaos magie, eklektického pohanství a šamanismu.
Hraje na kytaru, skvěle tančí, na profesionální úrovní se věnuje online marketingu a webdesignu. Zajímá se o historii, hudbu, umění, filosofii a humanitní vědy obecně. Snaží se odstranit devalvaci magie a ukázat ji nezkresleně laické veřejnosti. Kritizuje lajdáctví a zlořád světa. Je cestovatelem světem magie a lidství a je nazýván enthusiastickým experimentátorem. Propaguje heslo „Magie pro život“ a odmítá „Self Support System“.
Pubmoot PFI v Brně
Divinorum opět obnovuje pubmooty PFI. Každého čtvrt roku se tak pohané z Brna a okolí i ti co se o pohanství jen zajímají budou moci sejít, popít a popovídat na témata, která je zajímají. Brněnské pubmooty PFI jsou tu a vy se můžete zúčastnit dalšího pokračování druhý dubnový pátek a to v příslovečný pátek třináctého.
Pubmoot začíná 13. dubna v 19 hodin ve sklepním salónku šermířského klubu L.A.G. Přijďte si posedět, popít a popovídat a ukázat že i v Brně jsou pohané.
V rozpjatém kosmu, zplozován jako ryba, rodíš se jako savec a umíráš jako pták.
Vladislav Zadrobílek
Když jsem se dozvěděl, že Vladislav Zadrobílek zemřel, zasáhlo mne to více, než jsem čekal. Mnohem více, než lidé, kteří byli osobností jeho kalibru, a jejichž smrt jsem zaznamenal. Je to zvláštní, jak vás odchod některých lidí zasáhne a u jiných se vás to příliš nedotkne. Vzpomínám si, že mne podobně zasáhla i smrt Zuzany Navarové nebo Ladislava Smoljaka. Snad je to silou té osobnosti? Nevím.
Arcanis na svém webu publikoval článek odrážející postmoderní přístup k realitě:
Podle mě neexistuje žádná absolutní pravda, která by platila universálně. Mám k tomu důvody. Předpokládejme na chvíli, že existuje svět, vesmír, realita, která nějak vypadá. Pojem pravda určuje, zda je něco ve shodě s realitou. Pojem lež zase něco, co by označovalo, že to tak není. Například kdyby někdo řekl o kulatém jablku, že je hranaté, řeklo by se, že to je lež, kdežto kulaté jablko je pravda.
Pohanství, nebo chcete-li novopohanství, má sice v Čechách a na Moravě už jisté jméno a tradice sahá až na počátek 90. let 20. století, ale příliš se o něm neví. Obzvláště ve spirituálně natolik roztříštěných Čechách. Najdete zde tzv. ateisty, kteří nepřiznají svoji vlastní spiritualitu, protože “co by tomu řekli lidi”. Najdete zde fanatické a nebezpečné katolíky typu pana V. Kodeta, který vymítá démony moderní hudby a homeopatie. Pak tu najdete hordu Asátrů, z nichž nemalá část se kdysi profilovala jako příslušníci ultrapravicového proudu. Pak různé uberpozitiv andělíčkáře a reikisty, kteří si pohanství přihodí jako volitelný doplněk svého duchovního eintopfu. Samozřejmě nacházíme i pár wiccanů, kteří vám ale nic neřeknou, protože je to otázka x-tého na entou stupně zasvěcení. Ano a pak tu jsou druidové. Někteří z nich dokonce převibrovávají Zemi, aby ji připravili na rok 2012. Taky máme temné pohany – dost často opět inklinují k severské mytologii. A magikové? Ano, je tu Horev, který měl problémy s Univerzalií, která mu přespekulovala doménu. A neměli bychom zapomínat na Grimoar.cz, na trůn akademického magična o kterém jsem četl jeden hodně suchý vtip. A určitě jsem na spoustu jiných skupin a směrů zapomněl. Jak se v tom má člověk vyznat? A jak může tušit co je to pohanství?
Chaos-magie nenahlíží přání, touhy a víru jako cíl kterého má být dosaženo, ale jako nástroj k tvoření řetězce kauzalit (následků). Tímto postojem čelíme strašlivé svobodě v rámci které NIC NENÍ PRAVDA A VŠE JE DOVOLENO. Tedy nelze se spoléhat na žádné jistoty a přitom následky mohou být strašlivé. Smích zdá se být tou jedinou obranou před uvědoměním si toho, že člověk a jeho ego vlastně v podstatě neexistují.
Peter J. Caroll, Principia Chaotica
Magické zaklínadlo mladých a progresivních chaos magiků a chaos magiček (Hallowed is the Soror F. F. L.). Věčná výmluva těch, kteří chtějí být frikulíny moderní spirituality, aby nemuseli dělat nic, vědět nic a nemít výsledky. Co to ale pro nás tedy znamená?
The chaos current manifests through the action of individual sorcerers. While sorcerers may combine for specific magickal purposes, the good of the one always outweighs the good of the many.
Z-Cluster
Olii’s tribute
Před časem mne Olii inspiroval k vytvoření specifické techniky, kterou jsem rozvinul v rámci Blasphemionu. Můžeme ji zařadit jak do urban šamanismu, magie chaosu i kyber magie (cyber magick) a eventuálně kamkoliv jinam chceme, důležité je jenom to, zda nám daný postup funguje či přináší nějaké zajímavé výsledky.
Současnou dobu a náš život v něm, ať chceme či nechceme, ovlivňuje telefonní síť. Ať už se bavíme o pevné lince a klasickém telefonu či mobilní síti. Drtivá většina z nás má mobilní telefon a používá ho. A co víc, pro spoustu lidí už telefon není jen telefonem, ale i diářem, mp3 přehrávačem, fotografickým přístrojem, databází jakýchkoliv informací nebo osobním počítačem. Z hlediska síly egregoru tedy můžeme směle prohlásit, že patří mezi jedny z nejsilnějších egregorů, které ovládají, ano toto slovo jsem zvolil uváženě, dnešní svět.
“Obludo, jejíž nepochopitelná krutost zplodila život, aby jím trestala nevinné, která se odvažuješ zatratiti je pro kdož ví jaký prvotní hřích: která se odvažuješ trestati podle neznámo jakých výsad, chtěli bychom, abys doznal své nestoudné lži, své nesmiřitelné zločiny! chtěli bychom zatlouci ještě více tvé hřeby a hlouběji přitlačiti tvou trnovou korunu, chtěli bychom, aby zas a zas stékala tvá bolestná krev s okrajů zaschlých ran! … A my to můžeme učiniti a právě to konáme, znásilňujíce klid tvého těla, hanobiteli velkých neřestí, ochránče hloupých čistot, prokletý Nazaréne, lenošný králi, zbabělý Bože!”
Pokud provozujete ceremoniální magii, nelze se zpravidla vyhnout tomu, že občas musíte něco říct. A to říct, nemyslím, jako když říkáte paní prodavačce o 10 rohlíků, ale tím myslím provolání, inkantace, zaklínání atp.
V životě každého člověka jsou případy, kdy se ptá co bude dál, jak a kudy jít. I já jsem si takové otázky pokládal a pokládám. A to, co blíže nastíním, se nejspíše netýká pouze světa magického, ale i běžného nemagického (existuje-li vůbec?), pokud následující řádky přijmete jako pouhou analogii. Následujícími slovy se Vám tedy pokusím sdělit, jaké jsou dle mých zkušeností možnosti vývoje v magii.
Poslední dobou narážím u různých lidí při konfrontačních diskusích mezi křesťany (dogmatickými či normálními), pohany, magiky, hledači v duchovnu či mystiky na otázky co je teda ten b/Bůh? Je jeden nebo je jich víc? Rozhodně se nechci v následujícím příspěvku zodpovědět na odvěkou otázku, kterou se zabývají generace filosofů či (ne)svatých mužů. Tento text má být mým osobním zamyšlením. Zveřejněním mé představy jak by to asi mohlo být. Prostě chci ukázat jak to vidím já.