Když jsem před pár dny odpovídal jednomu zájemci o chaos magii na dotaz stran praxe, z jeho otázky jsem pochopil, že chápání chaos magie je stále laickou a poloodbornou veřejností nedostatečné. Otázka zněla, jestli může ve svém sigilickém obřadu udělat ještě jednu operaci s určitým zpoždění. Aby se tím nezprotivil zásadě zapomínání sigilií. Schválně, napadá vás, co je na tom dotazu špatně?
Rubrika: ZeroCatchers
Arcanis na svém webu publikoval článek odrážející postmoderní přístup k realitě:
Podle mě neexistuje žádná absolutní pravda, která by platila universálně. Mám k tomu důvody. Předpokládejme na chvíli, že existuje svět, vesmír, realita, která nějak vypadá. Pojem pravda určuje, zda je něco ve shodě s realitou. Pojem lež zase něco, co by označovalo, že to tak není. Například kdyby někdo řekl o kulatém jablku, že je hranaté, řeklo by se, že to je lež, kdežto kulaté jablko je pravda.
Chaos-magie nenahlíží přání, touhy a víru jako cíl kterého má být dosaženo, ale jako nástroj k tvoření řetězce kauzalit (následků). Tímto postojem čelíme strašlivé svobodě v rámci které NIC NENÍ PRAVDA A VŠE JE DOVOLENO. Tedy nelze se spoléhat na žádné jistoty a přitom následky mohou být strašlivé. Smích zdá se být tou jedinou obranou před uvědoměním si toho, že člověk a jeho ego vlastně v podstatě neexistují.
Peter J. Caroll, Principia Chaotica
Magické zaklínadlo mladých a progresivních chaos magiků a chaos magiček (Hallowed is the Soror F. F. L.). Věčná výmluva těch, kteří chtějí být frikulíny moderní spirituality, aby nemuseli dělat nic, vědět nic a nemít výsledky. Co to ale pro nás tedy znamená?
Edice, ve které vycházejí soudobí autoři jako Peter J. Carroll nebo Phil Hine, dostává konečně jméno KIAton!
Podle jednoho názoru to, co nemá jméno, neexistuje. Ačkoliv tedy nakladatelství Vodnář vydalo v letech 2005 a 2007 dva tituly z oblasti chaosmagie („Liber Null a Psychonaut“ a „Prachaos“) jako spíše zkušební projekt, měli jsme již v té době jasný koncept, jehož podstatou bylo publikovat stěžejní díla soudobé světové magie a filosofie. V současné době, kdy se už blíží čas vydání třetího titulu, rozhodli jsme se pokračovat v podobném duchu pod značkou samostatné edice jménem KIAton. Inspirací k tomuto názvu nám byl v první řadě Spareovský termín KIA, který je téměř jednou z ikon chaosmagie, pak také japonské KI, výraz používaný pro práci s energií – a doplňkově nám také ze zbytku názvu vyšel Aton, egyptské solární božstvo.
- THELEMA – 1904 – „made by“ Aleister CROWLEY
- MAAT magie – 1975 – by Sor. NEMA
- CHAOS magie – 1978 -by Peter J. CARROLL & Ray SHERWIN
- CYBER magie – 1987 – by Frater U.D.
To nové, co se vylíhlo na poli magie po 2. světové válce, více nebo méně vychází a navazuje na to, co zasadil Crowley a zalévali jeho nástupci v O.T.O. nebo kdekoliv jinde pod praporem se jménem THELEMA. Aby nám tedy souvislosti 20. století byly aspoň trošku jasné, musím začít na jeho začátku.
Za určitě delší zmínku by stálo prozkoumání celého historického kontextu toho vskutku „magického“ období přelomu století, protože ať se podíváme kterýmkoli směrem, vidíme opravdu veliké převeliké bublání, kvašení a vření… a všude propukající změny, změny, změny. (Filosofie: existencialismus, fenomenologie. Medicína: zejména psychologie. Umění: impresionismus. Všechny exaktní vědy: fyzikou, biologií, paleontologií, etnologií přinejmenším počínaje…). Je třeba to zmínit, neboť tohle všechno mělo na vědo-mila Crovleyho pochopitelný vliv, a skrze něj – coby „proroka“ – na celou post-Crowleyoánskou magii. (Vždyť, užijeme-li jeho slov, ta je jen vulgárnějším označením pro vědu).
Úvodem
Když bych měl říci, jakou chaosmagii to vlastně chci kritizovat, řekl bych, že tu, kterou jsem viděl v roce 2007 (a částečně i 2005 a 2006) v Čechách a na Moravě, a na které jsem se částečně i sám podílel, čímž jsem se tedy dopouštěl toho (a přispíval k tomu u jiných), co dnes vesměs kritizuji. Pokusím se zde projít jednotlivými problémy a ukázat, jak by měly být podle postmoderní filozofie (dále jen PF) řešeny. Pro větší přehlednost se pokusím dokreslovat problematiku jednoho problému jeho uvedením do souvislostí s jinými.
Útlá knížka významného představitele chaosmagie Phila Hinea mne, jako obdivovatele díla H. P. Lovecrafta, zaujala především zpracovávanou tématikou. Na zadní straně obálky se mimo jiné dočteme, že Hine praktikuje magii, pak se z toho vzpamatovává a nakonec o tom píše. Což je nepochybně i případ Pseudonomiconu. O čem tedy kniha autora publikací Condensed Chaos a Prime Chaos pojednává?
Co je magie?
Co je to magie? Pár definic mi poletuje v hlavě, ale žádná z nich není úplně přesná. Svět je magický; Po vystoupání na horu a shlédnutí dolů na krajinu pod námi, nebo v poklidném uspokojení na konci jednoho z „těch dnů“, kdy všechno klape tak, jak má, tomu můžeme dát smysl. Magie je branou, kterou vstupujeme do tajů, šílenství a imanence.