Nabíjení sigilií – Poloha smrti
Autor: | Frater Irwiuss, 17. 03. 2008 | Komentáře: (4)
Ačkoli byl tento článek původně zamýšlen pouze jako překlad pár odstavců z Praktické sigilárií magie, byl jsem požádán, abych jej doplnil o několik vlastních postřehů, připomínek. Avšak zvrhlo se to, a já se rozhodl utrácet svůj drahocenný čas mírně rozsáhlejší prací, než jsem původně předpokládal. Takže si jí važte:
Úvod
Sigilární magii (dále SM) „vynalezl“ Austin Osman Spare. Možná by se dalo říct, že tím zavedl [1] epochu tzv. „pragmatické magie“ – tedy magie „snadno a rychle, bez zbytečných keců“. Jeho zjednodušení, která odstranila rozsáhlou cestu za výsledkem plnou nástrah vedoucích k neúspěchu, tak známých z ceremoniální magie (od špatně spočteného data operace po špatnou barvu operatérových ponožek), a která posunula celé kouzlení více k jádru věci, učinila SM jednou z nejúčinnějších disciplín na poli magie.
Jak napovídá nadpis, nebudu se zde zabývat celou SM [2]. Článek se bude týkat pouze nabíjení. Většina autorů se spokojí s tím, že popíše jak formulovat svoje přání, jak zkonstruovat sigilii a samotné nabíjení shrne do jedné věty: položte hotovou sigilii na stůl a vyhoňte si. Tady vám nabídnu jiné řešení, i když na několik stran. Krátce se také rozepíšu o fungování SM.
Poznámky:
[1] Či spíše Grant a ostatní mágové, kteří se zasloužili o rozšíření Spareova díla, zavedli, jinak by celá SM shnila i se Spareem v londýnském slumu.
[2] Pokud náhodou patříte mezi ty, kteří postupu sigilizace nic neví, odkazuji na Practical Sigil Magic, nebo na článek na Chaospace
Fungování SM
Magie nefunguje v běžném životě z jediného důvodu – ve vědomí sídlí přání a v nevědomí prostředek (magický–nevědomý =› efektivnější než nemagický–vědomý) je uskutečnit. Tyto dva prvky jsou od sebe odděleny stráží, nazývanou psychický cenzor. Ten cenzuruje data proudící z vědomí do nevědomí a naopak. Jakkoliv nám může být slovo cenzura nepříjemné, v tomto případě zajišťuje naši integritu. Bez psychického cenzora bychom byli vystaveni neustálým pokusům o posednutí nevědomými archetypy, čelili bychom neustálým halucinacím a v neposlední řadě bychom byli konfrontováni s výsledky své magie, která by plnila každé naše sebemenší přání.
Ze Spareova hlediska stojí za každým přáním člověka touha. Touha je hmota a zároveň energie přání. Beztvarý kus touhy může přijmout formu jakéhokoliv přání. Bohužel, vědomá mysl koncentrovanou sílu touhy není schopna využít. Neustále ji tvaruje a znovu její tvary rozpouští. Chaos.
V gnózi se chaos panující naší mysli rozpustí. V konečném orgasmu dochází k vyjasnění naší mysli, ve které se v té době vznáší jen beztvará absolutní touha. Pokud se v takovém okamžiku koncentrujeme na nějakou myšlenku, přání nebo právě sigilii, tato dostává absolutní náboj touhy a ukládá se do nevědomí, ve kterém může začít magicky působit.
Prakticky to tedy vypadá tak, že sepíšeme formuli přání. Z ní vytvoříme sigilii. Při samotné tvorbě obrázku dochází k jeho propojení s formulí přání. Formule přání, tedy přání samotné, musí být zapomenuto, jinak by bylo magické působení torpédováno vědomými pochody, které nechci blíže specifikovat, jelikož by to přidalo nebezpečně mnoho textu. Dalším krokem je tedy zboření můstku mezi sigilií a přáním (ať už jen v okamžiku nabíjení nebo obecně). Na první pohled zapomeneme přání a jediné, co zůstane v našem zorném poli je obrázek. Nic ale nemůže být zapomenuto, může to být pouze vytěsněno do nevědomí. Dospěli jsme tedy do stavu, kdy jsou nevinná formulka a nevinný (a nenabitý) obrázek společně propašovány do nevědomí. V tomhle stavu tedy vezmeme sigilii, vhodnou technikou (gnóze) si vyčistíme mysl, sigilii nabijeme energií touhy a odešleme ji do nevědomí. Psychický cenzor nechá nabitou čmáranici projít, protože mu připadá jako zcela nelogická hovadina, která mu nedává smysl. Náš poslíček tedy dorazil do nevědomí, kde se okamžitě ztotožní se svým nenabitým bratrem a ten se spojí se svým významem, předá mu energii a ten dokoná vše potřebné zde blíže nespecifikovaným způsobem.
Gnóze
Gnóze (gnose) dosahujeme při nejsilnějších zážitcích, které může člověk zažít – při sexu a smrti. A teď je jedno, zda-li je tento prožitek dokonalý (soulož/smrt), nedokonalý (masturbace/poloha smrti) či imaginární (erotická představa/imaginace smrti). Může to být ale i zážitek, který se sexu či smrti podobá jen vzdáleně (tanec, půst). Nakonec dojdeme k závěru, že všechny metody gnóze se dají přiřadit buď do metod vycházejících ze zkušenosti sexu (extáze) nebo smrti (deprivace). [3]
Poloha smrti vychází, jak napovídá název, ze zkušeností spojených se smrtí [4]. Fyzickým vyčerpáním omamuje mozek a uvádí nás do stavu podobného stavům po požití drog. Rozdíl je v tom, že zatímco drogy omámí mozek i samotnou mysl, tak poloha smrti je koncipována tak, aby omámila pouze mozek, ne mysl. Omámená mysl by nebyla schopna se koncentrovat na cíl práce. Poloha smrti vede k okamžiku, kdy se zastaví chaotické myšlení a dá nám okusit ne-myšlení, ne-dualitu. Kia? Překonává se dualita sexu (extáze) a smrti (deprivace), nastává Kia, životní síla. V tu chvíli je touha seskupena v jediné obrovské a šeredně mocné mase. A je nám plně k dispozici. Není jako za normálního stavu rozprášena na tisíce maličkých ubohých bublinek sloužícím tisícům maličkých bublinkových přání. Teď tedy uchopíme tu zrůdnou masu moci a nacpeme ji do své sigilie. To musíme provést v jednom orgastickém okamžiku, jinak je práce zbytečná.
[3] Zjednodušeně řečeno. Nechci se pouštět do rozvleklých magicko-filozofických seancí na téma dualita.
[4] Kdo zážitek spojený se smrtí nezažil, neporozumí. Jakkoliv to může znít směšně, vzpomínám si ještě teď na pocity, které jsem prožíval, když jsem se jako chlapec ztratil v lese. Vyprázdnila se mi mysl a koncentroval jsem se na jediný cíl – dostat se domů. Necítil jsem únavu i po mnoha kilometrech bloudění, necítil jsem bolest, když mi trny rozdírali nohy. To vše na mě padlo až když jsem se konečně dostal domů. Najednou jsem se cítil hrozně unavený, bolely mě nohy. Všechna síla spojená s pocitem smrti byla pryč. Toho využívá poloha smrti. Sílu, kterou jsem pocítil tehdy, jsem v životě pocítil už jen na vrcholu euforie – to je ale jiná technika gnóze.
Jak provádět polohu smrti
Nezbytná a nezměrně důležitá teorie je za námi. Bez ní byste byli jako slepí dřevorubci, kteří sice svírají sekeru pevně v rukou a vědí kam seknout, ale sebemenší pokus o experiment může skončit tragédií (ostatně, co jiného neúspěch je?). Nezapomínejte, že pro nabití sigilie je důležitý jen jeden krátký hluboký orgastický moment, jako vyvrcholení celého cvičení.
Dostáváme se tedy k původnímu záměru této eseje – překladu z Praktické sigilární magie (Practical sigil magic Fratera V.D.). Číselné odkazy psané kurzivou v hranatých závorkách, příp. text označený „komentář překl.“ jsou mými osobními komentáři.
Praktická sigilární magie, kap. Magický trans/Aktivace sigilií:
POLOHA SMRTI (verze č. 1)
Tuto verzi můžete provádět jak v sedě, tak ve stoje. Při prvních pokusech doporučuji sedět za stolem, na který umístíte samotnou sigilii. Možnosti:
- Hluboce se rozdýchejte a pak zablokujte svoje oči, uši, ústa a nos prsty obou rukou. Soustřeďte se na vnitřní napětí ve vašem těle (ale nepřemýšlejte o sigilii ani o jejím účelu) a zadržte dech jak nejdéle to dovedete. Pokračujte v tom, dokud už to skutečně nebudete moci vydržet. Pak ho zadržujte ještě déle, až už to opravdu nebude možné. Nakonec, krátce před omdlením, otevřete svoje oči a pohleďte – ve chvíli, kdy se nadechnete čerstvého vzduchu – na sigilii. Pokud to uděláte správně, ocitnete se ve stavu panicko-zasaženého nemyšlení – formy magického transu, ve kterém je nevědomí mnohem přístupnější a vnímavější k sigiliím. Poté ji vymítejte smíchem a koncentrací na něco diametrálně odlišného, nejlépe na něco hodně světského.
- Jedna z podob této techniky byla již popsána v kapitole 1. Provádíme ji ve stoje před zrcadlem, na které jsme namalovali sigilii vodou rozpustnými barvami. Opět zde používáme fyzické vypětí. Zírejte do očí svého obrazu v zrcadle aniž byste pohnuli očními víčky, potom zkřižte ruce za hlavou nebo krkem a zatlačte je dozadu co nejnepohodlněji, zadržte dech a napněte všechny svaly. V této pozici zůstaňte, až nebudete schopni vydržet napětí a/nebo bolest. Potom se náhle uvolněte a (v tom okamžiku) implantujte sigilii do svého nevědomí. Vymítejte smíchem, pomyslete na něco jiného atp.
Poznámka k verzi č. 1: první verze není vhodná pro osoby trpící srdečními obtížemi, vysokým tlakem a dechovými obtížemi. Radši se zajděte optat lékaře nebo zvolte druhou metodu. Jinak by vás mohl klepnout Smrť.
Komentář překl.:
Verzi podobnou možnosti b) uvádí Spare v Knize potěšení (The Book Of Pleasure): „Postav se na špičky, napni ruce a propleť je za krkem v nejzazším bodě, který ti tvé tělo dovolí. V této poloze začni zhluboka energicky dýchat, až tě začnou opouštět smysly a napadat tě závrať. Hleď na svůj odraz v zrcadle, až se začne rozpíjet a nepoznáš sám sebe, zavři oči (to se většinou stane nedobrovolně samo) a imaginuj. Světlo, které spatříš (většinou v různých podobách X) si podrž, dokud nezapomeneš na všechnu námahu; to světlo ti pak daruje pocit nezměrnosti, jejíž okraj nebude v tvých silách dosáhnout.“
Ta se však nehodí k nabíjení sigilií [5] (správně, neobsahuje totiž orgastický moment).
Uvádím ji zde pouze pro ty, kteří touží po poloze smrti jako cestě k mystickým zážitkům. K jejímu dalšímu studiu doporučuji originálního Sparea [6] nebo fragmenty, které uvádí Josef Veselý v knize Učení mistrů.
Poznámky:
[5] Je jen na vás, jestli si ji do takové podoby upravíte sami.
POLOHA SMRTI (verze č. 2)
Co vím, tato technika nebyla ještě nikdy popsána v knize. Je jemnější než první verze, ale je stejně snadná jako efektivní, nicméně vyžaduje trochu více cviku.
Sigilie leží před vámi na stole. Posaďte se na židli, pokud možno vzpřímeně, ruce nechte spočívat na stole. Roztáhněte palce aby se dotýkaly jeden druhého tak, že sigilie bude ležet v otevřeném čtverci tvořeném vašima rukama. Civte na sigilii aniž byste mrkali. Nezáleží na tom, jestli začnete slzet, vy se totiž koncentrujete někam úplně jinam. Teď zkuste velmi krátce škubnout lýtkovými svaly. Nejlepší je začít jednou nohou, pokračovat druhou a nakonec škubnout oběma svaly. Samotné škubnutí by mělo být v jednom okamžiku napnutím i uvolněním. I zlomek vteřiny je dost, pokud je intenzivní. Sice to může znít složitě, ale se zkušeností zjistíte co je pro vás nejlepší.
Pokračujte „proškubáváním“ svalů nadloktí, hrudi, rukou a paží až k hlavě. S trochou zkušeností by vám celá procedura neměla trvat více jak půl vteřiny. Takže, celé tělo je ztýráno krátkou křečí. Při jejím vyvrcholení vytřeštěte oči [Pozn. překl: Bohužel nic lepšího mě nenapadlo, v orig. „open your eyes even more widely“] a „inhalujte“ sigilii. Až budete zavírat oči, hlasitě se zasmějte. (potom přemýšlejte o něčem jiném atp.) Toť vše.
Poznámka překl. k oběma verzím:
Po praktikování polohy smrti se vyhněte všem meditačním a tranzoidním technikám (+ trance dance, drogy, ceremoniální soulož, brain geny a podobné mozkové míchačky…) nejméně po dobu tří hodin. I když jste se poctivě vysmáli nebo použili jakoukoliv jinou vymítací techniku, nevědomí potřebuje čas, aby „zavřelo vrátka“ a sigilie se mohla „uhnízdit“. Jinak za výsledek nikdo neručí….
» Konec překladu «
Bibliografie pro vědění lačné:
- Frater U.D. (někdy V.D.): Practical Sigil Magic (Zcela kompletní dílo o SM, považuji za nejlepší knihu v tomto oboru jakou znám.)
- P. J. Carroll: Liber Null a Psychonaut (Uvede do principu SM. Jinak se nemůže PSM vyrovnat.)
- A. O. Spare: The Book Of Pleasure (Nabízí pohled do Spareovi kuchyně. Pro praktickou činnost se však hodí jen doplňkově.)
- J. Veselý: Magie (Kompletní pohled na sigilárií magii. Nečetl jsem, pouze jsem čerpal z několika útržků kolujících na internetu.)
- J. Veselý: Magie pro pokročilé (Kapitola věnovaná moderním technikám v nabíjení sigilií)
- J. Veselý: Učení mistrů (Kapitola věnována Spareovu dílu + pár překladů.)
- P. Říčan: Psychologie
- C. G. Jung: Analytická psychologie
- + základní znalosti z oblasti psychologie, jako je fungování paměti, změněné stavy vědomí…
- http://chaospace.hyperlinx.cz
- http://english.Grimoar.cz
- Grimoár.cz
Ve vašem snažení, provázej vás Bohové!
———
Pozn. edit.: Článek prošel základní korekturou a formální úpravou. Zejména jsem zasáhl do původního vzhledu textu překladu, kde se překlad (tučným písmem) střídal s volnějším překladem (kurzivou) a ještě komentáři autora (šedým písmem). — brozkeff