Rozhovory se zakladateli Divinora – Brozkeff
Autor: | Araxa, 27. 12. 2012 | Bez komentářů
Jak jinak než s podtitulem „Vivat academia ;o)“ – druhý ze série srovnávacích rozhovorů se zakladateli nám představí Martina, alias Brozkeffa, asi jediného člověka na této planetě, o kterém není přehnané se domnívat, že přečetl všechny knihy, které přečíst chtěl, a ještě ke každé z nich něco napsal. Studuje psychologii a pro Divinorum dělá vše možné; největší zásluhy si může počítat v oblasti IT a psaní. Jeho osobitý přístup se stal poměrně záhy legendou. Viz níže.
Kolik ti asi bylo, když jsi poprvé narazil na magii a co ti na ní učarovalo nejvíc?
V osmnácti letech jsem se dostal k Bardonově „Bráně“ a ke Castanedovi a začal jsem zkoušet různé věci, co se v těch knížkách psaly. Zdálo se mi, že magie může dát mému životu smysl a přesah, což mi do do té doby zoufale chybělo.
S jakým směrem jsi začínal a jak dlouho už praktikuješ?
Integrativní pojetí z pera Františka Bardona a jeho desetistupňového výcviku. Dnes je konec roku 2012, tj. to už je 6 let – ale Bardona jsem vydržel praktikovat tak dva měsíce. :-)
V pár bodech: jaký je tvůj názor na klady a zápory české magické komunity?
Vlastně většinu této komunity vůbec neznám, nemám vůbec přehled o tom, kolik tu je lidí co se o to zajímají, kolik to praktikuje, kde je hranice mezi praktikujícím Magie a praktikujícím spirituálních tradic, které se takhle přímo nedefinují, atd. Lidí, co praktikují nějakou spirituální cestu, jsou desítky procent populace, seriózněji jednotky procent populace. To zahrnuje i běžné křesťanské věřící. Sám už taky dlouho asi nedělám tu „magii“ v tom hermetickém pojetí prvorepublikové Universalie, jak ji prezentoval Jan Kefer, ani jak ji shrnuje Veselý. Věnuji se praxi tibetského buddhismu, kde lze za magickou považovat tu práci s meditačními božstvy a princip transformace, na které tantrický buddhismus stojí. Pro západního „magika“ je ale buddhismus vnímán spíš jako mystická nauka s větším důrazem na tu nirvánu, vyprázdnění, ztišení, nikoli na nějakou manipulaci reality, rozvoj siddhis apod. Ono to je z pohledu insidera trošku jinak, ale pohled magiků na buddhisty je podle mě zpravidla zhruba takový.
Jmenuj jedno dílo nebo autora, který ti zásadním způsobem proměnil pohled na svět, život a magii – a jak?
Namkhai Norbu Rinpočhe – tibetský mistr, který mi předal zplnomocnění do nauky dzogčhenu a který mě posunul z fáze „hledání“ do fáze „nacházení“.
Představ Divinorum: co jsou podle tebe nejdůležitější cíle a záměry skupiny?
Vizí a záměrem je podílet se na té možnosti přechodu z fáze „hledání“ do fáze „nacházení“ (Boha, nezrozené dharmakáji, Nejzazší podstaty skutečnosti – prostě té metafyzické kategorie, kterou nelze konceptualizovat, neboť postrádá obě nezbytná aristotelovská kritéria pro pojem, a sice genus proximum a differentia specifica). Členové skupiny pak zajišťují jak „back-office“ (web, propagaci, prezentaci navenek), tak i hlavně specifické projekty a akce, které můžou oslovit další lidi, ty vzájemně propojit aby se poznali – není úplně nutné, aby každý projekt a každá akce zdůrazňovala pořád dokola nějaké to Absolutno, může to zůstávat i jen na té „holotropní[1]“ úrovni práce s nějakými energiemi, entitami per se bez aspirace hned spatřovat toho Boha ukrytého v každé krabičce od sirek. Protože to vzájemné potkávání různých směrů a tradic ukáže, co jsou ty konfliktní obsahy dané jen různým prizmatem nahlížení na skutečnost, a co je esencí, kterou mají některé směry společnou.
Jaké magické/myšlenkové směry na naší scéně Divinorum zastupuje?
Takové, které někdo zná, někdo se jim věnuje a nějak jim rozumí, praktikuje je, a dokáže to nějak předávat dál. Společným rysem je asi to, že se jedná o diskursy či metanarace, které přiznávají právo na existenci i jevům, které jsou na horizontu domény přírodní vědy tj. fyziky – jedná se tedy zpravidla (ale ne vždy) o metafyzické systémy. Pokud se nejzazší skutečnost vzpírá aristotelovským pravidlům pro pojmy, stěží bude moci být předmětem vědecké verifikace nebo falsifikace. Veškerá práce na relativní úrovni projevené skutečnosti ale něco dělábuď na fyzické úrovni lidského těla či jeho fyzického prostředí, nebo na úrovni „životní energie“ (energetická podstata freudovského libida, fyzikálně a biologicky dokážeme měřit jen nepřímo z různých projevů), nebo na nějaké mentální/astrální úrovni pocitů, vjemů a myšlenek (nebo spíš na všech rovinách, které jsou od sebe neoddělitelné, nějak namíchaně). Divinorum nabízí prostor jak směrům, které stavějí Wittgensteinův žebřík k Absolutnu, tak i k těm, které stavějí normální žebřík k holističtějším, „transpersonálním“ stavům vědomí, intenzivnějšímu prožívání atd.
Jaké cíle si stanovuješ jako člen týmu Divinora ty sám?
Podílet se na existenci tohoto prostoru, sám jej moci využívat k publikování vlastních statí na relevantní témata, držet projekt moudrého, reflektivnějšího pojetí spirituality než jak vypadá v horoskopech v bulváru a věštbách na EZO TV, podporovat platformu sloužící jako „inkubátor“ pro životaschopné akce „v terénu“, kde se lidé mohou potkat nejen online, ale naživo, a vzájemně se obohacovat.
Nejdůležitější projekt Divinora je podle tebe…?
Každoroční podzimní setkání Mezi Světy, kde se na 4 dny sjede 20-40 lidí, kteří si pro ostatní dobrovolně nachystají přednášky, workshopy nebo rituály v oblasti, které se sami věnují.
V čem vidíš nejslabší stránku celého projektu?
Malá aktivita a hodně omezená schopnost oslovit kohokoli nad okruh lidí, kteří se již znají. Republika má deset milionů lidí, vážně je spiritualita významná v životech desítek tisíc lidí, k magii se hlásí a dělají ji stovky až tisíce lidí, o Divinoru ví pár desítek, maximálně pár stovek lidí.
Je popularizace magie u širší veřejnosti dobrý nápad nebo ne?
Spíš ne z toho důvodu, že se tím skoro nevyhnutelně profanuje, zkresluje a zatemňuje hlavní smysl toho, oč jde – ale to se stejně v dnešní době děje takovým způsobem, že je potřeba, aby k tomu úplnému bulváru byl přístup hledajícího i ke stezkám, které lze považovat za promyšlenější, moudřejší, pokročilejší atd. Aby prostě hledáním v těch kupkách hnoje bylo možné ty jehly nacházet, a kdo se k nim dostane, dokázal rozpoznat, že tahle nauka je na rozdíl od toho kargokultického nesmyslu všude kolem něco, co má smysl, má to logiku, je to vnitřně koherentní, je to v souladu se zkušeností, a má to třeba i nějakou prokazatelnou historii, linii předání, atd.
Tvůj oblíbený (magický) pojem je…?
Bůh
Vzpomeneš si na vtip z oboru?
Ne.
[1] z holos (ὅλος) a trepein (τρέπειν) – „asymptoticky“ tendující k úplnosti, tj. rozšiřování šíře vědomí vlivem nějaké práce s energií – ale bez učinění toho posledního kroku vystoupení za stvoření (mimo kámalóka, rúpalóka i arúpalóka buddhistické samsáry, resp. mimo všechny sefiroty stromu života tj. nad Keter (כתר). „Holotropní“ stavy vědomí v tomto slova smyslu nutně neintegrují mnohost projeveného světa do prvotní prázdnoty šúnjatá / Ein (אין)