Rozhovor s Codym
Autor: | Araxa, 06. 04. 2013 | Bez komentářů
O projektech, vizích a názorech na českou magicko-pohanskou komunitu s bývalým národním koordinátorem PFIcz, Pavlem „Codym“ Ungrem.
Codyho zřejmě netřeba představovat, ale pro ty, kteří ho přesto neznají: vyrostl v městečku v Krkonoších, avšak žije a působí v Praze. Pro běžné lidi je SEO konzultant, pro pohany především bývalý národní koordinátor (NC) PFIcz, spoluzakladatel Divinora a jednou z nejviditelnějších postav zdejší pohansko-magické komunity. Ačkoli jeho postoje byly často předmětem ostré kritiky, zůstal po něm velký kus práce na všech frontách. To už je však minulostí. Kam tedy zmizel?
Od dob, co jsi odešel z postu NC, jsi položil i svou funkci v Divinoru a podstatně ses stáhl z veřejné scény. Chybí ti post bosse?
Ani ne. Z PFIcz jsem odešel kvůli osobním neshodám a hlavně proto, že jsem věděl, že za současné situace moje vize nemůže být realizovatelná. Měl jsem to udělat mnohem dřív. Myslel jsem, že se beze mne PFIcz nemůže obejít a zbytečně jsem se trýznil. Ten moment, kdy jsem to udělal, byl hodně těžký, ale zpětně musím říct i hodně osvobozující. Měsíčně jsem trávil prací pro PFI cca 40 hodin a to bylo neúnosné. Takže jsem moc rád, že jsem získal více času na to, co je pro mě opravdu důležité, dává smysl a nemusím se o tom správném cíli s nikým dohadovat. A Divinorum, stejně jako Blasphemion, byl další logický krok v odsekávání závazků, co mi ubíraly energii a málo dávaly zpět. Takže mám teď prostor se věnovat těm pro mne důležitým věcem, které mě naplňují a dávají mnohem větší smysl.
Takže co je (nejzajímavější) projekt z pohansko-magické oblasti, kterému teď věnuješ sílu?
Stezky pohanství. Jedná se o můj projekt, který nemá konkurovat současným pohanským skupinám a organizacím, má úplně jiné cíle. Například se jedná o fungující informační kanály na internetu (web, Facebook, Foursquare, Twitter, Google+), které mají za cíl přinášet zprávy o všech zajímavých pohanských akcích v České republice a těch zásadních ze zahraničí.
Kromě poskytování informačních pohanských kanálů se snažíme být partnery pro laickou veřejnost i akademickou sféru a pomáhat jim zjišťovat objektivní informace o pohanství. Byli jsme například první, kdo zveřejnil na webu informace ze sčítání obyvatel, zařídili humanitární pohanskou akci, iniciovali jsme odbornou korekturu Lexikonu nových náboženských hnutí vydávané nakladatelstvím CAD press, pomohli jsme právnické fakultě s průzkumem o vztahu vlastenectví a náboženství a v neposlední řadě jsme zasáhli proti nešikovnému vyjádření Jaroslava Poláka v časopise Pevnost a zařídili vydání přesnějšího článku o pohanství.
To je to, co dělám a co chci dělat i do budoucna. Pomáhají nám dobrovolníci, za kvalitní články platíme a snažíme se jít spíše po kvalitě než kvantitě. Věřím, že je to správný směr.
V současnosti máš stále ve správě web PFI CZ. Jaké s ním máš plány?
No, stále mám v hlavě vizi redesignu. Už je v podstatě připravený, ale od doby, co ho poslední vedení PFIcz nenaplnilo obsahem, je takříkajíc u ledu. Ač současná PFIcz oficiálně pouze hibernuje, zdá se, že jsem jeden z mála, který v její budoucnost stále věří. I proto bych chtěl nahodit na web nový kabát a obsah. Věřím, že se to podaří a bude to tak připraveno pro nového národního koordinátora a pobočka PFIcz se po čase znovu probudí do své slávy, která jí právem náleží.
Nepřišel jsi kvůli českému „velkému schizmatu“ PFI o kamarády?
Věřím, že pokud takové případy byly, nestály za to. Jsem přesvědčen, že opravdoví přátelé s námi nemusí souhlasit a občas si dokonce musí myslet, že to co děláme, je veliká chyba, ale přesto nás neopustí. Mám takový postoj ke spoustě lidí. Totálně a absolutně s nimi nesouhlasím, přesto je považuju za své přátele. Ty odlišné postoje a názory totiž nedokáží překonat to, co jsme zažili a co nás spojuje. Mám to takto se spoustou lidí.
Pokud někdo nedokáže překousnout, že PFI je pro mě důležitá a že mám potřeby za ni bojovat, nemyslím, že by mne příliš znal a že bych ho mohl považovat za opravdového přítele.
PFI nebo ČPS?
Jednoznačně PFI. Ačkoliv ČPS dělá spoustu skvělých akcí, je jako organizace mladá a je vidět, že sama se sebou si neví moc rady. Není se ale čemu divit, když má za sebou necelý rok života a lidé v její radě neměli kde nasbírat zkušenosti. Nevidím tam žádnou strategii a vizi a i její pověst, díky několika selháním na začátku, odstartovala poměrně nešťastně vytunelováním zdrojů PFIcz. Ve vedení nejsou autoritativní osobnosti, které mají jak s pohanstvím, tak s vedením podobné organizace velké zkušenosti, takže to nevidím příliš růžově. Nicméně mají obrovský potenciál, protože nemají v zásadě konkurenci a pokud se jim podaří překonat takové ty „dětské nemoci“ (organizace bez strategie, nešťastná krizová komunikace na veřejnost a s veřejností, odmítání zájemců pohanství na základě osobních antipatií atp.) tak mají šanci být velkým hráčem. A to zejména proto, že ostatní organizace a skupiny jsou jako partneři neakceptovatelní nebo zcela sterilní.
Nicméně je třeba si přiznat, že tvá otázka ve stylu „Losnu nebo Mažňáka“ je v současné situaci poněkud patová. ČPS má své mouchy, ale funguje. Dělá akce (a ne málo) a sám na ně rád chodím (krom těch, kam bych měl stejně vstup zakázán). PFIcz hibernuje, spolupracuje maximálně na brněnských pubmootech a je neaktivní. Nicméně kdyby přišel někdo s vizí a dobrým nápadem, moc rád bych ho podpořil v rozvoji nové PFIcz a pustil se do práce, abych pomohl ukázat, že PFI byla, je a bude vždycky nejlepší.
Co tedy říkáš na budoucnost pohanské komunity v ČR? Vidíš zde šanci na sjednocení pod nadnárodní kohortu jakou je PFI?
Je to krásná představa, ale myslím si, že v českých podmínkách zatím příliš utopická. Největší problém české komunity je její roztříštěnost a nevyzrálost. Myslím, že PFIcz má jinou roli a to zejména jako garant kvalitní podpory a rozvoje pohanství pod starým, dobrým heslem „jsme tu pro pohany, ne za pohany“.
Osobně hodně věřím projektu pohanské náboženské společnosti, který Stezky pohanství společně s Bratrstvem vlků a Dávným obyčejem připravují. Pokud se tohle podaří, bude to dobrá věc s budoucností.
Jak ty sám vnímáš svou současnou Cestu?
Věnuju se nadále postmodernímu přístupu k magii, mýtu Necronomiconu a pohanství. Toto vše se snažím propojovat v jeden celek díky magickému myšlení, které jsem si roky praxe osvojil a díky kterému pak dokážu vše implementovat do svého života. Ať už se bavíme o mé kariéře nebo o mém osobním životě.
Aplikovat magické postupy při práci s davem na přednáškách a školeních je fascinující. Je to v zásadě role kněze a to mne vždycky bavilo a naplňovalo. Stejně jako v soukromém životě mi pomohl získat současný byt rituál bohyně Fortuny.
Takže moje magie je pragmatická a už tolik nejsem vidět, ale o to víc ji prakticky uplatňuji. Hodně u mě došlo k posunu v odmítání mystiky, ta je pro mne naopak zajímavým doplněním mé magicko-pohanské praxe.
Jsi trochu pověstný jako workoholik. Jak stíháš zaměstnání, osobní život a ještě práci pro PFI?
Práce, která mě baví, mě i naplňuje a asi bych nemohl bez ní žít. Našel jsem zaměstnání, které je mou kariérou i koníčkem… Pracuju na Stezkách pohanství, pro své klienty a snažím se maximálně relaxovat. Není to jednoduché, ale pokud je člověk důsledný a používá GTD (Getting Things Done, populární metoda organizace práce. pozn. a.), tak to lze. Nelze se ale nechat zmítat prokrastinací. Musel jsem taky odříznout všechny projekty, které mi něco nepřinášejí. Už jsem vyrostl z postoje, že je OK něco jen dotovat a dřít jako kůň bez odměny. Energie musí proudit oboustranně.
Nemáš občas chuť všechny své náročné projekty prostě hodit za hlavu a užívat si života?
Myslím, že to často i dělám. *úsměv* Naposledy jsem byl se svou ženou na úžasném víkendu v Krušnohoří, kde jsme si jen užívali a vůbec nepracovali. To je právě o té důslednosti. Člověk musí vědět, že je třeba odpočívat a užívat si života a já těch odpočinkových akcí mám celkem dost. Jen opět – je třeba si vše dobře naplánovat. Nejsem schopen si říct, „ono to nějak dopadne“.
A co rodinné plány?
No, tak vlastní byt už máme. Bydlím v něm se svojí úžasnou ženou, dvěma dětmi, psem a kočkou. Eventualitě dalšího potomka se nebráníme. Aktuálně je pro mě zajímavý rodinný aspekt pohanství. Myslím, že spousta lidí z komunity musí dorůst k tomu, aby jim došlo, že pohanství je zejména o rodině, klanu a kultu a ne o různých zákazech a příkazech.
Blog: http://bloxxter.info/
Díky za rozhovor.