Carlos Castaneda: Magické pohyby

Carlos Castaneda (CC) – jméno, které získalo mnoho obdivovatelů, jméno, které získalo i punc opovržení či odmítnutí. Ve svém literárním díle Castaneda představil linii mexických čarodějů (učení Nagualů) a jejich pozoruhodný pohled na svět. V sérii článků se pokusím oprášit jeho odkaz a nabídnout svůj pohled na tohoto kontroverzního autora a systém čarodějství, kterému se stal patronem.

Kráčet cestou bojovníka Nagualu znamená procházet krajinou nekončících rozporů. Pravda a lež, mýtus a skutečnost, vše splývá do sebe a vyjevuje se svět, který je nekonečnou hádankou. Smířil jsem se s tím, že skutečnost a pravdivost Castanedova díla je nejméně podstatná věc. Ovšem mám-li hovořit či psát o Nagualství, Castanedovi či i jen o pouhém prvku z celého systému, musím odlišit dva pohledy, mýtický a „skutečný“. Slovo skutečný dávám do uvozovek, protože svědectví Castanedova života mohou stejně snadno být skutečností, stejně jako výtvorem těch, kteří hledali senzace či se jen chtěli přiživit na jeho jméně. S Castanedou jsem se nesetkal, nemám zdroje k ověřování toho, co je skutečnost a co lež. Mohu jen nabídnout své dojmy a zkušenosti.

Vzhledem k tomu, že tento autor mne v mnohém ovlivnil, nelze očekávat udržení čisté nezaujatosti. Ale cílem ani není stavět slavobrány, proto si nemohu odpustit i kritické statě, názory, svědectví lidí, kteří Castanedu odmítají a doplňující zdroje, strhávající mysteriózní háv nauky.

Ve svém prvním článku se budu zabývat Tensegritou, magickými pohyby. Zvolil jsem toto téma, protože případní zájemci mohou tato cvičení začít praktikovat okamžitě, bez jakékoliv průpravy či pomůcek. Zde však neočekávejte rady, jak cvičit. Spíše se pokusím nabídnout faktografickou a teoretickou stránku cvičení.

O Tensegritě a magických pohybech mohu psát ze zmíněných dvou optik. Z mytické, abych ozřejmil esoterní pozadí cvičení, a z reálné, abychom podchytili možné skutečné pozadí Tensegrity. Spíše tak učinit musím, abych se vyhnul dogmatickému, hloupému a nekritickému počínání a zároveň vykličkoval z pozice, kdy bych jen snižoval hodnotu odkazu, který Castaneda poskytl. Hra na dvě strany, aby si čtenář sám udělal názor.

Název Magické pohyby užívám tam, kde píši o teoretickém esoterním výkladu, a o původním cvičení mexických čarodějů. Název Tensegrita využiji v odstavcích hovořících o zveřejněné verzi magických pohybů podané skrze společnost Cleangreen a knihu Magické pohyby.

Nejprve se obecně seznámíme s tím, co vlastně Tensegrita a Magické pohyby jsou. Následně se podíváme na jejich vznik a ke konci se zaměříme na teoretický výklad esoterního aspektu cvičení.

Co je Tensegrita?

Jedná se o moderní verzi cvičení tzv. „magických pohybů“ starých čarodějů dávného Mexika. Název těchto cvičení si CC „vypůjčil“ z architektury, v jejíž terminologii tensegrita znamená „vlastnost skeletů staveb, u nichž se využívají prvky, které jsou pod neustálým tahem v kombinaci s prvky, které jsou občas stlačovány.“ Tento název pro cvičení se hodí, neboť i svým způsobem ukazuje, co se s tělem při samotném cvičení děje. Castaneda jej zvolil, protože v pojmu nalézal dvě důležitá slova: „tension“ (napětí, které vytvářejí při cvičení svaly) a „integrity“ (soudržnost či celistvost energetického těla).

Cvičení se skládá ze souborů cviků, pohybů jdoucích po sobě, jejichž cílem je rozmíchání usazené životní energie a tím její navrácení zpět do oběhu k dalšímu užití. Na cvičení je kladen důraz hlavně z ryze pragmatických důvodů. Bojovník či čaroděj by měl být ve fyzické a psychické kondici. Ostatně k čemu je dobré, když je člověk tlustý a neohebný nebo dogmatický a nevyrovnaný? Jak by takový člověk mohl být schopen jednat v každé situaci? Jak by takto mohl objevovat nové způsoby vnímání světa?

Jak taková Tensegrita vypadá? Mrkněte na následující video:

http://www.youtube.com/watch?v=UxyMXv4PX50 (Tensegrita s hudebním doprovodem písně Son of preacher)

Tuto ukázku jsem schválně zvolil právě pro odlehčenost. Cviky se nemají provádět s vážným zaujetím, ale pro sebe samy.

Vznik Tensegrity¹

Počátek cvičení se váže k době vzniku společnosti Cleargreen Incorporated, kterou Carlos Castaneda založil roku 1992. Jejím cílem bylo rozvíjení soustav pohybů, které Carlos nazval Tensegrita. Od této chvíle se mění dosavadní způsob působení CC, pořádání přednášek a psaní knih o svém učení u Nagualského čaroděje Dona Juana.

Pojem Tensegrity si Castaneda vypůjčil, jak jsem uvedl výše, z architektury, což i sám potvrzuje v knize Magické Pohyby. Tento pojem jako první užil spisovatel a architekt, Richard Buckminster Fuller (1895-1983) ve svém díle Synergetics, Explorations in the Geometry of Thinking (Synergika, výzkumy v geometrii myšlení.²)

Castaneda podal ovšem tento obecný terminologický pojem jako obchodní značku, proti čemuž Buckminsterovi žáci protestovali. Není divu. Z pohledu akademického je urážlivé, když je terminologický pojem spojen s jakousi esoterní naukou.³

Kolem cvičení Tensegrity zahájil CC reklamní propagaci. Čarodějkám kolem Carlose byl udělen úkol uspořádat řadu propagačních přednášek. Hlavní jména s těmito přednáškami spojená jsou Florinda Donnerová⁴, Taisha Abelarová⁵ a Carol Tiggsová. Tyto tři ženy jsou v pozdějších knihách uváděny jako tři další žačky Dona Juana. Těm, a CC měl Don Juan předat dědictví magických pohybů, což dodávalo Tensegritě na důvěryhodnosti a významu.

Roku 1993 se uskutečnil první seminář stále ještě nepropracované Tensegrity, ve středisku New Age, v Rim Institute v Arizoně. Od onoho okamžiku začíná období seminářů Tensegrity, inzerátů na placené semináře a instruktážních videí, které nakonec obletí celý západní svět. Lze považovat za pravděpodobné, že CC využil módního trendu západního světa, jimiž se po éře hippies stal trend New Age a boom různorodých seminářů jógy, tchaj-ťi apod.

Roku 1998 je vydána kniha Magické pohyby, knižní průvodce cvičením⁶. Po světě začaly fungovat skupiny cvičících, ale ohlas postupně zeslábl. Dnes lze říci, že i přes veškerou snahu nenabyla Tensegrita popularity cviků jógy a tchaj-ťi, které přeci jen za sebou mají více než mytickou tradici. Sám bych Tensegritu spíše zařadil mezi méně známá cvičení jako je například Wyda⁷ či runová gesta.

Osobně nemám rád komerční záležitosti, ani společnost Cleangreen, ale soudím, že cvičení Tensegrity má svůj reálný účinek, který si může ozkoušet každý na sobě. Tensegrita stojí naštěstí na pevnějším základě než jakémsi vyprávění o linii dávných mexických čarodějů.

Počátek nápadu s tensegritou bych stejně jako Christophe Bourseiller hledal v Castanedově zájmu o bojová umění. CC se svými přívrženci docházel v letech 1974 až 1989 na kurzy kung-fu, jež vedl Howard Lee⁸. Dvě z jeho žaček, Florinda Donnerová a Anne-Marie Carterová vydávají obsáhlý příspěvek do časopisu Samurai⁹ nazvaný „The way of karate: the basic principles for the female attack defence“. Florinda Donnerová vlastnila také černý pás. Dle všeho lze soudit, že cviky vznikly na tomto základě a byly doplněny z různorodých tradic, což by vysvětlovalo účinnost cvičení Tensegrity, i kdyby to celé byla čistá lež…

(Florinda Donner)

Vznik Magických pohybů

Nyní však vstupme do mýtu, do toho jak Tensegrita vznikla dle CC a jaké místo magickým pohybům náleží v nitru nauky.

Dávní čarodějové linie Dona Juana a CC magické pohyby nevytvořili, ale objevili. Ve stavu zvýšené pozornosti zjistili, že při zaujmutí některých pozic a při jistých pohybech, zažívali intenzivní pocity tělesné pohody. Po návratu do stavu normální pozornosti se pokusili na všechny takovéto pozice a pohyby rozpomenout. Zjistili, že i za normálního stavu pozornosti vybuzují silné účinky, jež se projevovaly jako posílení fyzické a duševní rovnováhy. Takto se staly magické pohyby součástí dědictví čarodějné linie. Zprvu byly vyučovány pouze osobním předáním v rámci složitých rituálů, což celé podléhalo utajení.

Carlosův učitel Don Juan, tyto cviky předal svým čtyřem žákům. Carlosovi, Taishe Abelarové, Florindě Donnerové a Carol Tiggsové. Při výuce se odchýlil od původního způsobu předání, zbavil cviky nánosu rituálů a kladl důraz na přeskupení energie, uvolňování energie a jejího navracení k dalšímu užívání. Carlos Castaneda, zlatá spona učení a poslední článek linie, se rozhodl prolomit utajení a upravit magické pohyby do univerzální a moderní podoby vhodné pro všechny.

Teorie magických pohybů

Dle nauky nagualství se každý narodí s již pevně daným množstvím energie, které nelze zvětšit, ani zmenšit. Toto vrozené množství však má postačovat k uskutečnění čarodějného manévru: „prolomení hranice normálního vnímání“. Vnímání jiné pozornosti lze považovat za ústřední snahu Nagualských čarodějů, jejím naplněním člověk může dosáhnout svobody.

„Don Juan byl přesvědčen, že neschopnost současných lidí prolomit tyto hranice je způsobena kulturou a sociálním prostředím … kultura a sociální prostředí váže naši zděděnou energii až do poslední kapky. Snažíme se naplnit požadované vzorce chování a to nám brání hranice normálního vnímání prolomit.“¹⁰

Člověku je vlastní skrytá touha tyto hranice prolomit. Zde se dostávají ke slovu drogy, rituály a obřady, věčné hledání tajemna, hledání nových prožitků a zážitků. Přesto v této věci vězí háček. Lidé neustále selhávají skrze přílišné chaotické počínání a využívání hrubých nástrojů a technik. Důvod selhávání Don Juan právě spatřoval v naší energii vázané na běžné záležitosti, vztahy, zvyky a závislostí, jimiž nás naše kultura a společnost k sobě připoutává.

Pro příklad: Ptejte se sami sebe, zda jste schopni se nyní sbalit a vyrazit do světa, přejít Andy či vyrazit pěšky do Tibetu. Zřejmě ne. Máme zde přátelé, rodinu, práci, závazky. Odejít znamená odseknout se od ekonomické vyživující pupeční šňůry. Pociťujeme nepřipravenost něco tak šíleného podniknout. Cítíme strach ze ztráty jistoty, jež máme kolem sebe. Bojíme se zkrátka zvednout prdel a vyrazit. Ale pro příklad nám stačí i něco menšího. Proč nepřestanete teď hned kouřit? Proč neopustíte práci, když jste nespokojeni, nejdete studovat, když se toužíte vzdělávat, nebo neopouštíte své partnery, když jste nešťastní? Proč Vám selhává novoroční snaha? Co Vás drží? Co Vám brání se změnit?

Podobné je tomu tak s naším vnímání, neboť v nagualství jsou si pojmy vnímání a svobody velmi blízko.

Jste schopni teď opustit veškeré své hodnoty? Vnímat svět jiným způsobem, než jste tak činili doposud? Zpochybnit vše, co vnímáte, co jste se naučili považovat za pevně dané? Svět ve kterém žijeme, nám nabídl způsob, jak jej máme vnímat. Začíná to v rodině a pokračuje přijímáním hodnot společnosti, do které se rodíme. Mnoho z toho, co vnímáme jsme si nevybrali dobrovolně. Prostě jsem se někde narodili. Kdybychom se narodil v Indii v jiném století, svět pro nás bude jiný. Budeme vnímat hinduistické bůžky na každém rohu a plnit jiné vzorce chování než dnes a tady, v naší civilizaci. Nagualové proto hledali způsoby, jak změnit vnímání, které nepovažovali za přirozené, dané skutečnou přirozeností člověka ve velkém neznámém vesmíru.

Z hlediska nagualství lze tuto neschopnost změnit vnímání, být svobodný, vysvětlit zmíněným nedostatkem volné energie k užití. Všechnu vážeme právě na svůj běžný svět, oslabující zvyky, lidi a předměty. Téměř všechnu energii rozdáme a ten zbytek využíváme k fixaci vnímání našeho světa jako pevné danosti. A jelikož není síla k čarodějnému manévru, tak aspoň o tom, jak začneme měnit svůj život, osvobozovat se z omezujících pout, mluvíme a mluvíme…

Jako poslední příklad uvedu svou vlastní zkušenost s tímto článkem. Dlouho jsem mluvil o tom, že začnu psát na téma Nagualství. Dny utíkaly a stále jsem se ke psaní neměl. Pak jsem jej slíbil svému příteli, Strážci. Řekl jsem, že bude hotov do týdne. Tím jsem vybudoval závazek, díky kterému se ukázalo, jak mnoho energie věnuji zbytečnostem, ale článku jako závazku žádnou. Nakonec jsou tři týdny po termínu a já dopisuji poslední řádky. Roztržitost, neschopnost zaměřit svou energii na psaní, záležitosti, které „zajisté nestrpěly odkladu“. Kdybych měl svou volnou energii, nevázanou ve  zbytečnostech, stačilo usednout a psát. Teď cítím chuť se vymlouvat a upravit si svět do podoby, v níž jsem se přeci snažil a vše se stavělo proti mně. Leda hovno.

Aby však nedošlo k nejasnosti. Není úplně špatné svou energii vázat, špatné je nechat ji zatuhnout do vzorců chování, postojů, zvyklostí. Špatné ji je vázat na věci, které k životu nepotřebujeme. Špatně je považovat své vnímání za jediné správné. Špatné je přestat vnímat svět jako nevyřešenou hádanku. Špatné je ale i z hecu vyrazit nepřipraveně přes Andy, špatně je uvolnit veškerou energii ze svých záležitostí. Špatné je i uvolňovat ji pomalu, protože tak si budujeme v životě jednání, které nemá trvalý účinek. Vše má svou správnou míru.

Při uvolňování energie a jejímu navracení do oběhu platí stejná pravidla jako při cvičení. Cvičit málo a občas fyzickou kondici nezlepší, cvičit na sílu a dlouho může ohrozit svaly a druhý den se ani nehneme. Držte správnou míru…

Magické pohyby mají energii uvolnit a přeskupit. Ale jak pouhé cvičení může uvolnit naši energii a prolomit naše vnímání? Jak může ovlivnit naši spoutanost závazky společnosti? Jak může pár pohybů docílit toho, že se zvedneme a skutečně přejdeme Andy?

Je třeba zdůraznit, že pojem energie v nagualské linii není pojem abstraktní, ale vystihuje reálnou skutečnost, kterou lze zřít. Nagualští čarodějové spatřovali lidské bytosti jako světelné koule, na jejíž zadní straně zářil bod jasnosti. V Castanedových knihách je tento bod nazýván bodem spojení. Nachází se zhruba na vzdálenost lokte za levou lopatkou a je zodpovědný za stejnorodost a soudržnost energetického těla. Vnitřním dialogem, který v sobě vedeme a skrze který si popisujeme náš svět, fixujeme tento bod ve stálé pozici a tím si vytváříme svět, tak jak jej známé a jak jej považujeme za daný.

Obvyklá pozice bodu spojení se nazývá První pozornost čili obvyklá každodenní pozornost. Zdaří-li se bod spojení uvolnit a zafixovat v jiném místě energetického těla, vstupujeme do Druhé pozornosti, kde vnímání získává jiné rozměry, a my můžeme pozorovat jiné světy. Úkolem čaroděje je naučit se ovládat pohyb a fixaci bodu spojení. Jedním z hlavních kroků je naučit se zastavit vnitřní dialog, neustálou reinterpretaci, která utváří náš svět.

Dovolím si krátkou vsuvku. Na bodu spojení lze vysvětlit, jakým způsobem účinkují drogy a proč je nagualové využívají jen v prvních stádiích výuky. Po požití drogy se bod spojení nekontrolovatelně přesune někam jinam. Tento přesun a s ním spojená změna vnímání pomáhá adeptovi poznat, že svět lze vnímat mnoha jinými způsoby než běžnou pozorností, ale tento pohyb je způsoben jen silou drogy, která působí velmi hrubě a degeneruje energetické tělo. V další fázi výuky se proto adept seznamuje s technikami, které jej učí kontrolovaně ovládat bod spojení, ale již bez drog.

Cvičení Tensegrity má být jedním ze způsobů, jak zastavit vnitřní dialog a tím uvolnit fixaci bodu spojení. K jeho pohybu musí bojovník či čaroděj mít k dispozici volnou energii. Cvičením bychom měli být schopni tuto energii získat ze struktur vázaných v našem energetickém těle.

Světelné vejce, energetické tělo, si představte vyplněné září, světlem, energií. Vázaná energie leží v místech obalu energetického vejce. Skrze cvičení ji uvolňujeme od obalu a dostáváme do oběhu uvnitř vejce, umisťujeme ji do energetických center¹¹, což způsobuje pocit většího množství energie, větší rozhodnost a schopnost jednat.

Z nagualského pohledu není rozdíl mezi tělem fyzickým a psychickým. Důraz je kladen na celek. Navázaná energie, škraloup na obalu světelného vejce tvoří všechny vazby, emoce, vzpomínky, postoje, hodnoty, závislosti atd. Cílem není rozbijet všechny tyto struktury bez rozmyslu. V průběhu cvičení se energie uvolňuje spontánně tam, kde jsou struktury, které nás zatěžují a oslabují. Magické pohyby obsahují Záměr¹², proto by nemělo dojít k ničemu, co by uškodilo energetickému tělu.

Z čistě skeptického pohledu, cvičení které zlepšuje fyzickou kondici, dodává člověku sebejistotu, pocit síly, rozvahu. Endorfíny nám po cvičení dávají pocítit příjemné pocity. Ostatně nemusíme cvičit přímo Tensegritu, aby se účinky dostavily. Cynicky bych řekl, že by měl stačit i obyčejný běh nebo sex.

Proč ale nesouložit nebo radši než cvičit Tensegritu netrávit čas v posilovně? Asi bych řekl, že každý nechť jde tam, kde cítí své srdce. Cviky tensegrity dobře protahují svaly, posilují svaly a zvyšují výdrž. Když se budu držet mytického pohledu na Magické pohyby, musím přijmout jejich účinek a Záměr, jenž obsahují. Zvedám-li činku, mám jako hlavní záměr posílení bicepsů a tricepsů; cvičím-li Tensegritu, mám napojení na záměr uvolnění energie a souložím-li, čistým záměrem bývá slast.

Cvičím a Záměr skrze psychiku působí, že se cítím lépe a naplněný energií. Tento Záměr vložený v Tensegritě působí velmi dobře na senzibilní jedince. A i kdyby účinek nebyl, mysl se chová jako by byl a ve výsledku se účinek projeví. Záměr tvoří velmi zajímavou kategorii nagualismu.

Čarodějové Carlose Castanedy vystupují jako pragmatici kladoucí důraz na život ZDE a TADY, v neustále připravenosti. Každému, kdo má zájem věnovat se odkazu Nagualů, vřele doporučuji zaměření se na všestrannou připravenost, bdělost, a chápat cvičení Tensegrity jako vhodný doplňující prvek pro přípravu k čarodějnému manévru.

Ať se již na Tensegritu díváme z optiky skeptické či důvěřující, samotný účinek cviků nelze poznat lépe než jejich vyzkoušením. Ale pravidelné cvičení pomáhá vytvořit osobní disciplínu. Čaroděje ani bojovníka netvoří umění dělání zázraků, ani hlubokomyslné esoterní kecy či mystické prožitky, ale nezdolná Vůle a její základní předpokladem je tuhá disciplína. Teprve pak se stávají zázraky reálnou skutečností. A disciplína v našem světě chybí žel příliš.

Poznámky