Thelema pro úplné začátečníky.
Řecké slovo Theléma se překládá jako „vůle“ (přesněji: to, co má být dosaženo). Je to relativně nový duchovní směr (od začátku 20. století), který zcela převrací zažité vnímání světa a společnosti. Základní teze tohoto směru zůstávají často nepochopeny a dochází k jejich dezinterpretaci, když se je kdokoli pokouší vysvětlit pomocí pojmů zažitého nazírání.
Učení předkládá názor, že v současnosti nastává ve vývoji člověka zlom, patrný zatím především v psychické rovině. Existence lidstva se přehnoupne do organizovanější formy, v níž nebude nejvyšší duchovní jednotlivinou člověk, ale celek lidstva, tvořící vědomý organismus. Bytí každého jedince bude podřízeno této vyšší jednotce, každý se stává podmnožinou jednoho organismu lidstva.
Aby se jedinec stal vědomým si tohoto celku, je jeho úkolem nalezení Pravé vůle, tzn. přijetí osobního údělu v tomto celku. Na osobní rovině lze nalezení Pravé vůle přirovnat k úplnému sebepřijetí s tím, že libovolná schopnost či vlastnost konkrétního jedince má v lidském organismu své místo. V současnosti probíhající duchovní zlom je tak příčinou toho, že se v každém člověku může projevt zárodek uvědomění, kam patří – což je právě Pravou vůlí.
Je třeba rozlišit Pravou vůli a chtění. Pravá vůle = určení člověka. Chtění = soubor osobních tužeb. Chtění s Pravou vůlí nesouvisí, může s ní být v rozporu. Pravá vůle je vyjádřena axiomem „Dělej co ty chceš, ať je cele zákon“, který nelze vyložit ve smyslu „Dělej, co se ti zachce“. Toto krédo je citát ze svaté Knihy zákona (která byla Crowleymu, zakladateli Thelémy, nadiktována v roce 1904 v Káhiře; od tohoto data se počítá platnost thelémských pravidel). Druhým často užívaným axiomem je „Láska je zákon, Láska pod Vůlí“, což značí, že nutnost spojit rozdělené prvky vnímání Universa podléhá plně Vůli. Universum je jednotnou, člověk je ale v důsledku dosavadního vývoje vnímá jako fragmentální. Jednota je cílem, a láska, jakožto vzájemná přitažlivost prvků, patřících k sobě, je nástrojem Vůle, jímž má být jednoty dosaženo.
K nalezení Pravé vůle využívá současná Theléma různých technik, ale v budoucnosti bude pro člověka nalezení Pravé vůle i jednání podle ní zcela přirozené. Tyto techniky souvisejí se sebepoznáním a s nutností přehodnotit svůj vztah ke světu, především zbavit se kategorií „dobré/zlé“. Ty jsou jedním z důvodů roztříštění jednoty. Nový obraz světa není závislý na vnější autoritě (např. Bůh), nikdo neurčuje hodnoty, jedno Universum (= Lidské bytí) nemusí být vůbec spojité s Universy jinýmy – v souvislosti s tím, jaký je úděl konkrétního jedince, se utváří jeho Universum, tj. pohled na svět. Každý člověk je dle thelémského učení hvězda, je středobodem svého vlastního Universa a je zodpovědný sám za sebe; k Bohu se nevzhlíží, hledá se v nitru člověka.
Důležitým thelémským motivem je myšlenka dynamických protikladů mužského a ženského principu v universu v podobě „bohyně“ Nuit a „boha“ Hadita (slovo „bůh“ je zde zavádějící, nejedná se o entity, ale o prvky universa, kde Nuit je prostor, což je souhrn možností všeho druhu, a Hadit je kterýkoliv bod, jenž tyto možnosti zakouší). Spojením Hadita a Nuit je Ra-Hoor-Khuit, osobní cesta. Pojmy vycházejí z egyptské mytologie.
Používané techniky:
*Ustavit totožnost sebe a svého údělu: události, které vstupují do života jedince jsou zde proto, aby ukazovaly cestu, učily člověka tomu, co neumí; nejsou trestem, odplatou ani odměnou. Vše, co se děje, je stejně dobré: vědomě rušit uvažování v protikladech, uplatnit tak pravidlo Lásky pod Vůlí. Lze například analyzovat protikladový systém – proč si myslím, že toto je/není dobré, proč nepřijímám události, které mi vstupují do života.
Nekalkulovat, neargumentovat, nekritizovat, neboť to vede k roztříštění vůle a ke stagnaci. Theléma vychází z dualismu, který má být překonán a protiklady mají být sjednoceny, dokud není dosaženo všeho/ničeho. To je vyjádřeno rovnicí 0=2.
*Další technikou je posilování volní schopnosti, např. pomocí pravidelného zamyšlení nad proběhlým dnem, konání rituálu, nejlépe dle výcvikového systému (cvičení těla, ducha, koncentrace, odstupu).
*A dál je to sledování dějů v bližším i vzdálenějším okolí, hledání souvislostí mezi nimi a jedincem; okolní svět je obrazem psyché jedince a ty skutečnosti, které k němu dolehnou a dotýkají se jej, mu napomáhají najít vlastní cestu, tj. Pravou vůli.
Dle učení Thelémy se jejími zákony už v současnosti řídí značná část světa, ale činí tak nevědomky. Theléma má svou esoterní a exoterní část. Zákonem Thelémy se řídí všichni, ale jen ti, kdo tak činí vědomě, z toho mají užitek, ostatní se nevědomky podřizují okolnostem a jsou jimi vlečeni. To je jedním z důvodů, proč se člověk Thelémou má zabývat.
Další důvody, proč se zabývat Thelémou:
Naplnění duchovních potřeb, tíhnutí k tomuto učení, vědomý rozvoj (systém cvičení, studium), zvědavost.
8. 7. – 9. 8. 2013, Kunkovice