Taoismus a nesmrtelnost

Autor: | Abo, 16. 04. 2012 | Komentář: (1)

Ve druhé části textu, jehož první se jmenovala Učení bílé tygřice a nefritového draka, bych čtenáře ráda seznámila s vybranými aspekty klasické taoistické mytologie a mystiky, přímo či nepřímo se dotýkajících učení sekty Bílých Tygřic. Uvádím zde popis mytologické podoby Západní královské matky, která je z pohledu Tygřic klíčovou postavou a možným tématem meditací i uctívání. Mužským partnerem Západní královské matky je Nefritový císař, nejvyšší taoistické božstvo, významné a inspirující především pro praxi Nefritového Draka.

V souvislosti s Nefritovým císařem uvádím i text Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře převzatý ze stejnojmenné knihy Stuarta Alve Olsona. Tento text řazený do alchymistického taoismu má svou krásu a po seznámení se základní symbolikou není těžké jeho hlavním myšlenkám porozumět. Uvádím jej především proto, že poměrně výstižně shrnuje hlavní myšlenky taoistického pohledu na nesmrtelnost.

 Západní královská matka (Si-wang-mu)

Západní královská matka, Císařovna západu, Si-wang-mu, Xi Wang Mu či Hsi Wang-mu je významnou postavou čínské mytologie. Od počátku času vládla v pozemském ráji na západě Číny, kde plnila dvě funkce – střežila elixír nesmrtelnosti a sesílala na lidstvo mor, smrt a různé pohromy.

Původně byla velice divokou a krutou bohyní, jejíž vzhled byl náležitě děsivý. Měla tygří zuby a drápy, pardálí ocas a v rozcuchaných vlasech vetknutý hřeben šen. Často byla zobrazována jak letí na jestřábovi. Žila v jeskyni a jídlo jí nosili tři zářivě modří ptáci. O něco později se objevuje ve společnosti devítiocasé lišky a levharta, který ji chrání. Často navštěvovala čínské panovníky, kterým jako cenný dar nosila bílý jadeit ze západu. Postupem času (okolo 1. století) se její povaha i atributy mírně mění. Už nemá hrozivé zuby ani ocas, začíná se zjevovat jako krásná a urozená dáma – císařovna a místo bílého jadeitu začala projevovat svou přízeň darováním symbolické broskve, obsahující tajemství regenerace a nesmrtelnosti.

Sídlí v horách na západě Číny, který byl dříve tajemným a neprozkoumaným místem. Její palác Kchun-lun je obklopen rozlehlým parkem a zahradami Dalekých větrů. V záznamech se jako západní země, odkud Císařovna západu přichází občas objevuje i poušť Gobi.

Podle mýtů bohové sestupovali na zem a tvořili zde pro svou potěchu rajské zahrady. Taková místa znají i jiné mytologie. Často jde o odlehlé území, posvátnou horu, jezero, potok nebo planinu, které je obyčejným lidem zapovězeno. Na takovýchto místech dochází k zvláštnímu vyzařování a setkávání „božského pozemským“. Údajně se tyto oblasti nacházejí na místech tektonických zlomů apod.

Za jedno z takových míst je považována právě plošina na hoře Kchun-lun, kde vládne Si-wang-mu. Tento horský ráj střeží posvátné zvíře Kaj-ming. Nacházejí se zde hluboké studny, žijí zde bájná zvířata a rostou stromy plodící drahokamy.

V zahradě Západní královské matky rostou broskve nesmrtelnosti, které dozrávají jednou za deset tisíc let našeho pozemského času, který je pro nesmrtelného jediným dnem. Když jedna z broskví dozraje, uspořádá Si-wang-mu slavnost na počest této události, jíž se účastní všichni nesmrtelní. Jednou však tuto slavnost pokazil opičák Sun Wu-kchung, který broskve ukradl.

Společnost Si-wang-mu dělají její věrné pomocnice oděné do opasků s tygřími pruhy a pestrých pokrývek hlavy, zvané Nefritové dívky. Narozeniny Si-wang-mu se slaví 3. dne 3. měsíce a její návštěvy císařského dvora probíhaly 7. dne 7. měsíce. Podle pozdějších záznamů Si-wang-mu dosáhla prostřednictvím styků s pozemskými muži jak své nadzemské krásy, tak i nejvyššího osvícení.

Měsíční bohyně Čchang E je podobně jako Císařovna západu rovněž spojována s regenerací a věčným mládím. Kdysi darovala Si-wang-mu elixír nesmrtelnosti Nebeskému lučištníkovi Ji i jeho manželce, kterou byla práve Čchang E. Ta však všechen elixír vypila sama a její manžel musel zůstat pouhým smrtelníkem. Analogie s Bílými Tygřicemi jsou v celém popisu Si-wang-mu patrné. V příběhu o Čchang E, která svému muži vypila všechen elixír je dokonce zřetelná podobnost se Zeleným Drakem.

Nefritový císař (Jü-chuang)

Nefritový císař je nejvyšším vládcem nebes. Uděluje a odebírá moc pozemským vládcům a má mnoho úředníků vykonávajících jeho vůli. Má také nebeského psa, který ochraňuje jeho palác před zlými duchy.[1] Jeho manželkou je Wang Mu Niangniang, která je ztotožňována se Západní královskou matkou.

Nefritový císař, Tao-čchun a Lao-c‘ společně představují nejvyšší taoistickou trojici, neboli Tři čistoty. Tato trojice byla dána dohromady spíše uměle, aby mohla konkurovat buddhistické nejvyšší trojici a některým čínským sektám. I přes svůj původ jsou Tři čistoty analogické původním Třem pokladům ťing, čchi a šen.

Příběh o tom, jak se Nefritový císař stal božským nesmrtelným má více verzí[2], stručně shrnuta jeho historie promísená s mýty vypadá asi takto:

Nefritový císař byl mágem a alchymistou a žil buďto za dynastie Chan (asi 206 př. n. l. až 220 n. l.) nebo na začátku vlády dynastie Tchang (asi 618 až 907). Za poměrně dlouhou dobu po jeho smrti se císaři Čchen-cungovi zdál okolo roku 912 sen, v němž se mu zjevil sám Nefritový císař a řekl mu, že vstoupil na nebesa, kde je jeho sídlem Palác zázračných mlh a také předpověděl, že jej příští panovník prohlásí bohem. Za boha jej skutečně prohlásil čínský císař Chuej-cung v roce 1116. Motivací bylo posílení pozic tradičního taoismu, jelikož panovaly obavy, aby vliv cizokrajného buddhismu v zemi neoslabil i moc panovníka.

Z historického hlediska došlo k oficiálnímu zbožštění Nefritového císaře z především z již naznačených politických důvodů. Mezi taoismem a buddhismem existují společné prvky. Někdy kolem 12. století získal buddhismus v Číně značné množství vyznavačů a následně byl uznán i císařským dvorem. Výsledkem tohoto vývoje událostí byl taoismus jaksi upozaděn. Zdálo se, že buddhismus nabízí lidem nové a zajímavější náboženské prvky. Bylo to dáno rovněž tím, že taoismus byl v té době sice rozšířenou čínskou tradicí, avšak neměl uspořádanou hierarchii duchovních bytostí a nemohl konkurovat ani rituály či množstvím duchovních spisů.

Další vyprávění o původu Nefritového císaře je už více mýtické, než historické, přesto je však zajímavé a inspirující. Rovněž je zde jasně patrné prolínání buddhismu s taoismem[3]:

Otcem Nefritového císaře byl údajně císař Čching-tchia. Jeho manželka si nechávala říkat Záhadná dívka (Süan-nu).[4] Když otěhotněla, astrologové předpověděli, že její syn bude vládnout na nebi i na zemi. Později se narodil chlapec s mnoha výtečnými vlastnostmi. Dobře vládnul zemi a věnoval se sebekultivačním technikám. Po své smrti se inkarnoval ještě na 2300 životů, aby se poté mohl stát Zlatým Nesmrtelným.

Vyobrazení talismanu Nefritového císaře. Může být použito například při meditaci. Pro pokročilejší je škála možných použití talismanu širší – sigilizace, snění, invokace. Všechny tyto metody mohou mít zajímavé výsledky. Pochopitelně lze podobně použít i klasická vyobrazení Západní královské matky. 

Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře

Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře je jedním z taoistických spisů. Neznáme původního autora a ani období původu textu není jisté, odhaduje se, že pochází z období dynastie Sung (asi 960 až 1279). Text je zaznamenán ve dvou verzích. Ranější pochází od Lu-šu-singa, který k původnímu textu pravděpodobně přidal i několik svých veršů. Pozdější verzi zaznamenal Čio Čchen-c‘, který přidané verše neuvádí. Vzhledem k přibližné dataci se původní verze nejdříve ani nemusela vztahovat k osobě Nefritového císaře, jehož jméno bylo do názvu díla doplněno až později v souvislosti se zaváděním jeho uctívání.

Samotný pojem posvátná pečeť (sin-jin) v taoismu znamená nesmrtelnost, ale současně se tak označuje mystický prožitek během něhož dochází k osvícení a prozření. Toto prozření je natolik silné, že navždy pečetí mysl i ducha a stává se tak bodem, ze kterého už mysl nikdy nemůže klesnout zpět do područí fyzických pout a iluzí. Zpečetění mysli je na duchovní cestě okamžikem vedoucím do věčnosti a bodem bez návratu.[5] Je vícero způsobů, jak zpečetit svou mysl. Tyto návody jsou analogické ke způsobu získání nesmrtelnosti. Jsou to například meditace, dechová cvičení, vnitřní i vnější alchymie, ale i získání broskve nesmrtelnosti od Západní královské matky během snového putování.

Pečeť mysli je tedy nesdělitelným mystickým prožitkem, který se nedá vysvětlit slovy. Přichází náhle, avšak nikoliv náhodně – vždy v ten pravý okamžik. Úzce s ním souvisejí magická gesta a recitace manter, obojí činěné ve stavu změněného vědomí. Významný je vztah mezi učitelem a žákem, který je pro jiné lidi často obtížně pochopitelný. Žák stojí na kraji propasti a úkolem učitele je rozpoznat, kdy je připraven a v ten moment jej strčit dolů, aby se buďto utopil anebo naučil plavat. Většina lidí na západě pochopitelně nemá vlastního učitele a musí se naučit tento správný okamžik rozeznat. Taoisté věří, že ti, kdo mají zpečetěnou mysl nosí na svém těle znak a to buď v místě třetího oka, solar plexu či na chodidle. Toto lze chápat jak doslovně, tak symbolicky. Údajně po tomto zážitku často následuje pokojná smrt – odchod z tohoto světa po poznání jeho marnosti.

Text Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře:[6]

 

1. Nejvyšší lék má tři výtečnosti:

ťing (podstatu), čchi (vitalitu) a šen (ducha),

které jsou těžko postižitelné a záhadné.

 

2. Směřujte k nebytí, ale držte se bytí

a dokonalost bude rychle vaše.

 

3. Když se smíchají dva odlehlé větry,

ve stovce dní duchovní práce a ranní recitace k Šang-tchi,

pak se v jednom roce vzneseš jako nesmrtelný.

 

4. Mudrci probuzení sebekultivací;

hluboce, zásadně vyžaduje jejich cvičení velké úsilí.

 

5. Naplnění přísahy osvěcuje nebesa.

 

6. Dýchání vyživuje mládí.

 

7. Odchod z tajemna, vstup do ženy.

Zdá se, že zaniklo, nicméně jeví se existovat.

Nepohnuté, jeho původ je záhadný.

 

8. Každý člověk má ťing.

Šen se spojuje s ťing.

Šen se spojuje s čchi.

Dech pak spojuje s pravou přirozeností.

Než dosáhneš této pravé přirozenosti,

zdají se ti tyto pojmy vymyšlenými přehnanostmi.

 

9. Šen je schopno vstoupit do kamene;

šen je schopno fyzického letu.

Vstoupí do vody a neutone;

vstoupí do ohně a neshoří.

 

10. Šen závisí na životní formě;

ťing závisí na dostatečném čchi.

Pokud se nevyčerpají ani nezraní,

výsledkem bude mládí a dlouhověkost.

 

11. Tyto tři výtečnosti mají jeden princip,

ale tak slabounký, že jej nelze slyšet.

12. Jejich setkání ústí v existenci,

jejich odloučení v neexistenci.

 

13. Vzájemně se pronikají sedmi otvory

a každý vyzařuje světlo moudrosti.

 

14. Posvátné Slunce a posvátný Měsíc

osvěcují Zlatý dvůr,

Jediné dosažení je dosažením věčným.

 

15. Tělo se přirozeně zbaví tíhy.

Když se nejvyšší harmonie naplní,

úlomky kostí budou jak zimní nefrit.

 

16.  Získání elixíru ústí v nesmrtelnosti,

nedosažení v zániku.

 

17. Elixír v tobě samém,

není bílý, není zelený.

 

18. Přednášej a drž desettisíckrát.

To jsou jemné principy sebeosvícení.

 

Lu Šu-singovy verše:

 

19. Představy draka a tygra se spojují skrze čchi;

chaos je smíchá v jedno.

 

20. Není možné dosáhnout věčnosti jen vzýváním.

 

21. Elixír je zván Zeleným drakem a Bílým tygrem;

Elixír je přirozeností nepřirozenosti,

prázdnotou nevyprázdněnosti.

 

22. I když nejsi schopen využít substanci,

určitě můžeš využít funkci.

 

23. Často se substance i podmínky substance

zjeví spolu, ačkoli

ne vždy jsou vnímány jako totožné.

 

24. Staří říkali: „Pojem prázdnoty zahrnuje celé učení.“

 

Olsonův text obsahuje i zhruba dvacetistránkový komentář, který pomůže zejména začátečníkům rozpoznat hlavní myšlenky textu. Zde nastiňuji pouze několik základních myšlenek a pár postřehů. Platí, že podobné texty jsou psány pod vlivem mystické zkušenosti a stejně jsou i čteny. Každý verš tedy může mít několik různých výkladů podle stupně poznání a přesvědčení čtenáře. Každý komentář je tedy pouze vodítkem pro vlastní studium textu. Pokud o takové studium jevíte zájem, doporučuji si text ručně opsat na papír, který umístíte na zvláštní místo (oltář, jestliže jej máte, pokud ne, postačí zvláštní místo na stole vedle svíčky) a číst si jej během meditací. Toto doporučení koneckonců platí pro všechny podobné texty. V taoistických sektách je běžnou praxí učit se podobné texty zpaměti.

1. verš představuje tři výtečnosti, neboli Tři poklady. Jak již bylo řečeno dříve, hlavním úkolem duchovně pracujícího člověka je očistit tyto Tři poklady. První má být očištěno ťing, neboli sexuální energie.

U mužů je předpokladem k očišťování ťing sexuální zdrženlivost, neboť ťing odchází z těla při orgasmu. Avšak na rozdíl od některých tantrických škol taoismus nepožaduje úplné omezení ejakulace. Příliš sexuálních styků je plýtváním ťing a člověk rychleji stárne, ale fanatický asketismus také není dobrý a vede k jiným problémům. Taoismus požaduje umírněnost ve všech věcech.

U žen je problém trochu složitější. Klasický taoismus nabádá i ženy k zadržování orgasmu, aby jim tak z těla neodcházela energie ťing. Hsi Lai (nikoliv jako jediný) tento přístup vcelku logicky odmítá. Samozřejmě existuje mnoho cvičení a technik, kde bude postup pro muže i ženu stejný, avšak v tomto případě je pravděpodobnější, že taoističtí kněží při sestavování děl rozdíl mezi mužskou a ženskou sexualitou záměrně vynechali (spisy o vnitřní alchymii a kultivaci nebyly primárně určeny ženám) anebo opomněli. Mužská podstata je vydávající jang, ženská podstata je přijímající jin. Ženy tedy svůj orgasmus nezadržují[7], ale naopak přirozeně vstřebávají energii partnera. Za zdroj odcházení energie ťing z ženského těla je považován menstruační cyklus – zde se shoduje jak klasický taoismus, tak i modernější přístupy. Proto se ženy snaží o omezení své menstruace.[8]

2. verš: „Držet se nebytí, ale směřovat k bytí“ je jeden z nejslavnějších výroků taoismu. Dokonalé tao je ničím, prázdnotou. Držet se nebytí znamená setrvávat za jedno s principem tao, naopak směřovat k bytí připomíná například doporučení Eliphase Léviho, aby měl magik vedle svých duchovních snažení i obyčejné povolání, což je důležité pro psychickou stabilitu i přirozený vývoj osobnosti – žít život, nikoliv přežívat v izolaci.

3. verš: „Pak se v jednom roce vzneseš jako nesmrtelný.“ Podle taoismu by duchovní kultivace a dozrávání duchovního plodu nemělo trvat déle než 9 měsíců, jako doba těhotenství. Olson ve svém komentáři uvádí další možný překlad tohoto verše: „V jednom roce se vznešený nesmrtelný zjeví.“ – taktéž má svůj smysl. Během jednoho roku práce s nějakým systémem si jej člověk osvojí a propojí se s ním. Systém pak může reagovat i na něj. Viz příběhy o nesmrtelných, kteří čas od času sestupují z nebes a udělují rady či dokonce pilulky nesmrtelnosti. Další možný výklad se týká astrálního cestování, které taoismus poeticky nazývá putováním mezi hvězdami.

7. verš: „Odchod z tajemna, vstup do ženy.“ Těmito slovy navazuje na 6. kapitolu Tao-te-ťingu:

Duch hlubiny nikdy neumírá.

To je, co nazýváme tajemnou matkou zrodu.

Branou tajemného zrodu je to,

co nazýváme kořenem nebe a země.

Nepřetržitě a bez ustání trvá

a působí bez úsilí.

Podle komentáře k Tao-te-ťingu od Berty Krejsové je první věta 6. kapitoly přisuzována legendárnímu Žlutému císaři, který dosáhl nesmrtelnosti. Hlubina symbolizuje plodnost, spolu s matkou zrodu pak představuje lůno a emanaci z nebytí v bytí. Souvisí rovněž s 28. kapitolou Tao-te-ťingu začínající slovy „Kdo ví, co je v něm mužného a má na paměti, co je v něm ženského, stává se hlubokým řečištěm světa.“ Každý člověk má v sobě spící zárodek duchovního plodu, jenž může s vytrvalou pílí dozrát v elixír nesmrtelnosti.

8. verš navazuje na 1.: „Šen se spojuje s ťing. Šen se spojuje s čchi. Dech pak spojuje s pravou přirozeností.“ Po očištění ťing a jeho spojení s šen dochází k otevření původní dutiny (třetí tan-tchien). V tento moment se má přistoupit k jeho přeměně na čchi. Tato přeměna se odehrává v dolním tan-tchienu, neboli alchymistickém kotli. Dechovými technikami se dolní tan-tchien zahřívá (rychlý dech) a odvádí energii čchi do ostatních částí těla (pomalé dýchání). Při provádění této techniky je cítit teplo na spodní části žaludku, které se šíří dále do těla, až ke střednímu tan-tchienu uprostřed hrudi.

12. verš: „Jejich setkání ústí v existenci, jejich odloučení v neexistenci.“ Je významově podobný 16. verši: „Získání elixíru ústí v nesmrtelnosti, nedosažení v zániku.“ Ingredience pro výrobu elixíru vnější alchymie byly skoro všechny jedovaté. Mnoho čínských příběhů vypráví o alchymistech, kteří po pozření elixíru onemocněli a následně zemřeli na otravu. Stejným způsobem prý zemřelo dokonce i mnoho čínských císařů. Podobné příběhy známe i od západních alchymistů:

V Meyrinkově krátké povídce „Jak jsem chtěl v Praze vyrábět zlato“ v knize Hašiš a jasnozřivost je úvodem popsán příběh o mladém alchymistovi – teoretikovi, který se rozhodne přistoupit k praxi. Při svém pokusu se dostane až do fáze „pavích barev“ objevujících se v nádobě. V ten moment nádoba v jeho přítomnosti vybuchuje. Druhý pokus činí s neuzavřenou nádobou, která záhadně vybuchuje také – opět v jeho přítomnosti. Před třetím pokusem hrdina příběhu – podle zpráv z jeho života sám Meyrink – vážně onemocněl.

Nemoc však není, jak by se mohla zdát, pouze fyzickým následkem otravy. Pozření byť i správně připraveného elixíru v době, kdy člověk není dostatečně připraven (jeho Tři poklady nejsou dostatečně očištěny) může mít fatální následky. Je to proto, že tělo ani duše takového člověka nejsou dostatečně připraveny na přijmutí a správné zpracování elixíru – viz například román Červený lev.

20. verš: „Není možné dosáhnout věčnosti pouhým vzýváním.“ Je potřeba spojit teorii (filosofii a intelektuální poznání) s praxí (meditace, cvičení, rituály) a ne jen doufat ve výsledek. I když se vypráví o nesmrtelných, kteří sestoupili a obdarovali někoho zázračnou pilulkou či broskví nesmrtelnosti, neděje se tak bez úsilí adepta.

23. verš: „Podmínky i substance se často zjevují společně, ačkoliv nejsou vždy vnímány jako totožné.“ Podobným způsobem přicházejí k člověku i výsledky magických operací či plody duchovní praxe.

Tři druhy nesmrtelnosti

Taoismus rozlišuje několik druhů či úrovní nesmrtelnosti. Nejčastěji se jedná o tři úrovně, ale někdy je rozlišováno i pět různých druhů či úrovní Nesmrtelných.[9] Nejde o to, že by 3 druhům nesmrtelnosti chyběly ještě další dva, v tomto případě jde pouze o podrobnější rozvedení stejného principu, podobně jako když pod pojmem čchi bývají viděny i ťing a šen. Z našeho pohledu mohou být tři druhy nesmrtelnosti zajímavé vzhledem ke třem cvičebním periodám Tygřic:

První úrovní nesmrtelnosti je osvobození se od těla a dá se jí dosáhnout hlavně pomocí zvláštních bylinných receptů, druhotně pak díky meditacím a cvičením. Tělesně osvobozený nesmrtelný si tak prodlužuje život a udržuje zdraví. Většinou tak činí proto, aby získal dostatek času pro dosažení vyšších úrovní nesmrtelnosti. Tito nesmrtelní dosáhli osvícení ducha, ale nikoli těla, které po jejich smrti zůstanou na zemi. Jejich duch ve spánku často navštěvuje různé duchovní světy, kde nesmrtelní žijí, avšak skutečného osvobození ducha od těla dosáhnou jedině v okamžiku smrti. Zde připomeňme, že v sektě Bílých Tygřic a Nefritových Draků se Tygřice v první cvičební periodě seznamuje s filosofií, provádí meditační a omlazující cviky a ženy i muži zde rovněž používají speciální bylinné recepty k podpoře vitality a usnadnění transformace.

Druhou úrovní je pozemská nesmrtelnost. Lze jí dosáhnout především pomocí meditací a duchovních cvičení napomáhajících utváření duchovního plodu. Tito nesmrtelní žijí většinou sami, vysoko v horách. Na tomto stupni je dosaženo nesmrtelnosti ducha. Po dosáhnutí pozemské nesmrtelnosti může člověk přeměňovat své tělo, které po smrti nezůstává na zemi. Během druhé periody se Tygřice odstěhovala z domu svého učitele a pouze jej navštěvovala. Jejím prvořadým úkolem bylo ovládnutí transformačních technik a cvičení – měla se tedy připravovat na počátek tvorby elixíru nesmrtelnosti.

Třetí a nejvyšší úrovní je nebeská nesmrtelnost. Dosahuje se jí pozřením získané pilulky či vytvořením elixíru ve vlastním těle. Ve třetí periodě veškeré snažení Tygřice vrcholí, dokončuje proces tvorby elixíru a dosahuje nejvyšší úrovně nesmrtelnosti.

Tři způsoby dosažení nesmrtelnosti

Stejně jako je více druhů nesmrtelnosti, je také více možností a cest, jak jí dosáhnout. Prvním způsobem získání nesmrtelnosti je předání z učitele na žáka. Druhá možnost získání nesmrtelnosti je sestoupení jednoho z Nesmrtelných k žákovi ve snu. Třetí cesta spočívá ve vlastní píli, hledání a studiu. Tyto tři cesty k dosažení nesmrtelnosti by však neměly být vnímány jako tři oddělené celky, nemající mezi sebou spojitost. Je tomu přesně naopak a všechny tři jsou navzájem propojeny. Rovněž je třeba chápat je spíše v jejich symbolickém, než doslovném významu.

V případě předání vědomostí z učitele na žáka se často hovoří o tom, že tyto vědomosti se nedají získat pouze četbou a vlastními experimenty, ale že je zároveň potřeba i pomoc zvenčí. Zároveň je jasné, že se v našich podmínkách skutečný učitel (a nikoliv komerční náhražka) hledá poměrně špatně. Skutečné osobní předání se prakticky rovná jistému způsobu zasvěcení, kterého se však může člověk pokusit dosáhnout i sám. Tento bod souvisí s putováním ducha do duchovních říší, kde sídlí nesmrtelní.

Zároveň se něco podobného děje i při získání pilulky či receptu ve snu. Znamená to, že se jeden z nebeských nesmrtelných rozhodl, že dotyčný člověk je hoden nesmrtelnosti a ukáže mu, jak ji získat. Zde si připomeňme Západní královskou matku rozdávající broskve nesmrtelnosti zasloužilým smrtelníkům.

Kdo by nedoufal v projev milosti Si Wang Mu či v objevení učitele, který mu předá recept anebo dokonce samotnou pilulku nesmrtelnosti? Tyto možnosti jsou lákavé, ale možné adepty pravděpodobně zklame sdělení, že učení a vlastní snaha jsou zapotřebí vždy. Těžko si představit, jak si moudrý učitel či dokonce nehmotný nesmrtelný k předání nesmrtelnosti vyvolí někoho, kdo si pouze přečte několik knih.

V praxi existuje pouze jediný způsob dosažení nesmrtelnosti, ale vede k němu mnoho cest. Může jít i o již zmíněné předání z učitele na žáka, ale tento způsob se jeví dosti obtížně, ne-li nemožně. Otevírá se nám tedy jiná alternativa a sice magická snová praxe, tedy navštěvování duchovních světů. Netvrdím, že je stejně dobrá, ale rozhodně je dostupná.

Poznámka: Některé uvedené citace z knih Hsi Laie jsou mírně upravené, ač zachovávají původní smysl textu. Částečně je to tak kvůli větší přehlednosti a z části také kvůli úrovni některých překladů.

Napsáno v únoru 2010.

Použitá literatura a zdroje:

1. Hsi Lai: Vyučování Bílé Tygřice, Pragma 2005, ISBN: 80-7205-172-5
2. Hsi Lai: Vyučování Nefritového Draka, Pragma 2008, ISBN: 978-80-7349-019-5
3. Lao-c´: Tao te ťing, DharmaGaia 2003, ISBN: 80-86685-12-8
4. Stuart Alve Olson: Posvátná pečeť mysli Nefritového císaře, Pragma 2005, ISBN: 80-7205-180-6
5. Eva Wong: Taoismus – Podrobný úvod do dějin čínské duchovní tradice a filozofie, Pragma 1997, ISBN: 80-7205-173-3
6. Birrellová Anne: Čínské mýty, Levné knihy 2006, ISBN: 80-7309-379-0
7. Jordan Michael: Encyklopedie bohů, Volvox Globator 1997, ISBN: 80-7207-087-8
8. Kolektiv autorů: Mytologie – Mýty, pověsti a legendy, Fortuna Print 2006, ISBN: 80-7321-201-3
9. Web Čínská mytologie
10. Článek Vampyrismus a ženský kult Bílé Tygřice
11. Gustav Meyrink, Hašiš a jasnozřivost, Volvox Globator: Praha, 2000

Děkuji Strážcovi za podporu a konzultace.

---

Poznámky

• Starší články

  Starší články Vybrat měsíc Leden 2015  (1) Duben 2014  (1) Leden 2014  (3) Listopad 2013  (2) Říjen 2013  (1) Září 2013  (2) Červen 2013  (1) Květen 2013  (4) Duben 2013  (11) Březen 2013  (4) Únor 2013  (1) Leden 2013  (1) Prosinec 2012  (4) Listopad 2012  (3) Říjen 2012  (2) Září 2012  (1) Červenec 2012  (2) Červen 2012  (6) Květen 2012  (2) Duben 2012  (1) Březen 2012  (2) Únor 2012  (1) Leden 2012  (1) Prosinec 2011  (1) Listopad 2011  (1) Říjen 2011  (2) Červenec 2011  (1) Červen 2011  (2) Květen 2011  (1) Duben 2011  (1) Březen 2011  (2) Leden 2011  (2) Prosinec 2010  (2) Listopad 2010  (2) Říjen 2010  (2) Září 2010  (1) Srpen 2010  (2) Červenec 2010  (3) Červen 2010  (5) Květen 2010  (1) Duben 2010  (4) Únor 2010  (1) Leden 2010  (1) Září 2009  (2) Srpen 2009  (1) Květen 2009  (1) Duben 2009  (2) Březen 2009  (1) Listopad 2008  (2) Říjen 2008  (2) Září 2008  (1) Srpen 2008  (2) Červenec 2008  (1) Červen 2008  (1) Květen 2008  (1) Duben 2008  (2) Březen 2008  (5) Únor 2008  (4) Leden 2008  (1) Prosinec 2007  (1) Duben 2006  (1) Listopad 2005  (1)

• Co je Divinorum.cz?

  Spiritus Divinorum je křižovatkou duchovních cest a platformou pro setkávání praktikujících nejrůznějších magických, mystických aj. směrů.

  Divinorum nabízí prostor pro otištění původních článků v rámci otevřené revue Symposion, publikuje rozhovory s různými osobnostmi, pořádá různé akce a spolupracuje s dalšími skupinami. Uvítáme nové tváře, nové články i nové projekty. Dlouholetou tradici od roku 2007 mělo vícedenní setkání praktikujících různých směrů Mezi Světy.

  » více »

• Autoři článků

  Abo, Adam, Aeldra Nightwood, Ahura, Anonymní přispěvatel, Aoi Rira, aragonit, Araxa, Arborius, Brozkeff, Carol, Catalessi, Cody, Deuron, Frater Irwiuss, Frater Janus, Gideon, Intago, Jana Balušíková, Johny, Jozef Karika, Kojot, mem, Noira, Olii, Phil Hine, Putnik26, sacred by air, Soror Amöba & Frater Nemesis, Toulava, Troi, ttygr, Vektor zlomu, Vúdú, Yarwik, Zuzana_aa

About

This is an area on your website where you can add text. This will serve as an informative location on your website, where you can talk about your site.

Subscribe to our feed

Search

Admin

• Přihlásit se
• Wordpress
• XHTML