Beltaine v Rokytgardu – Svátky Jara, lásky a všech těch věcí okolo

Autor: | Yarwik, 11. 05. 2013 | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Beltaine v Rokytgardu – Svátky Jara, lásky a všech těch věcí okolo

Začalo to s příchodem Ostary. Jarní panna se vrátila, aby se ujala vlády nad světem
a pojala za manžela Slunečního mladíka, který prozatím nesměle okukoval z poza mraků tu krásu,
jenž zvolna kráčela světem. Seděl jsem s přítelem Radwulfem na na návštěvě u našich společných
přátel – Marty a Lubana v Trutheimu (Trutnov), vzpomínali na spolecně prožité akce (výlety po okolí, apod)
a vymýšleli akce příští. Blížil se víkend a odjezd do Prahy, kde se chystalo Pohansko nepohanské Jaroslavení.
Padla otázka, co po návratu když budou ty „Čarodky“ Nejsme příznivci oficiálních současných verzí oslav Jara
za asistence opilejch Hasiču, reprodukované mainstreamové hudby a podobných městských radovánek a tak
jsme se s Radwulfem rozhodli uspořádat soukromou oslavu na Rokytgardském dvorci ve Starém Rokytníku.

A nápad byl na světě. Máme své přátele rádi, protože je to fajn dvojice mladých lidí a kupodivu
v dnešní době jeden z mála dlouhodobě trvajících, stabilních vztahů a my měli pocit, že by jsme
jim rádi oplatili jejich proslulou pohostinnost – hostí nás dosti často a velmi dobře.
A tak jsme si na ně uchystali malé překvapení… Tajné.

Víkend jsme prožili v Praze na koncertě v klubu Mandragora. Bylo to pěkný setkání
s fajn lidma na Pohanských cestách, kteří nás v mnohém inspirují. V pondělí ještě
vystoupení na Pardubickém zámku v rámci „Dne tance“ a najednou bylo 30. Dubna.
Magický den a hlavně magická noc Beltainu, oslava Jara, Smrti i obnovy Života,
svatba Bohů a všech těch věcí okolo plodnosti.

Beltainové Úterý

Ráno jsme nasedli do Golfíka našeho jihočeského přítele, indiána Malého medvěda
který kvůli té události přijel až ze Šumavských hvozdů a jeli do Trutheimu nakoupit.
Brzy po poledni to začalo. Přijeli první (ti nejdůležitější) hosté – Marta a Luban společně
s kuchtíkem Vojtou a psím kamarádem Chattem, který se s chutí pustil do škáldlení dvou
fen našeho souseda. Zásob pochutin a nápojů bylo dosti, Vojta se ujal své kuchtíkovské role
a ostatní šli vybrat Břízku na postavení Májky do nedalekého posvátného háje.

Nutno však podotknouti několik zásadních informací: Nikdy jsme Beltain nedělali,
jsme různých směrů, tradic a zvyků je tu mrtě a hlavně poslední dobou je zvykem
pálit takzvaně Čarodějnice, což však něktří pohané nesou vcelku nelibě.
Žijeme však v době v jaké žijeme a především jsou tyhle svátky spojený s nevázaným veselím,
dobrou náladou a tak jsme to pojali tak trochu po svém. Ač jsme měli s Radwulfem vcelku jasnou
představu hlavních bodů, bylo vše jednou velkou improvizací s nádechem rituálního divadla a Lokiho
šibalství. Zakopnutí o drn uprostřed obřadu k všeobecnému veselí, zapalovač co neškrtá, vlhké sirky,
byli jen malé vtípky rozverného Odinova pobratima :)

Bříza byla donesena, na kuchyňském ohništi se peklo maso a vůně pěčínky se mísila s vůní Medu,
piva a jarního kvítí. Marta vázala věnec, ostatní stavěli hranici, kuchtili a dělali všechny ty děsně
nezbytný věci kolem: balení cigaret, klábosení, kafíčka, panáček medu sem, lahev píva tam apod.
Do toho pobíhající psi a lehce napruzená kočka. Aby jsme však byli trochu spojeni i s tou dnešní dobou,
tak jsme se rozhodli udělat taky figuru takzvané čarodějnice (pro nás zlého ducha) který měl s ohněm
odnést vše to, co již nepotřebujem a všechny ty nastřádaný špatný věci, co se přes uplynulý zimní čas
nashromáždili. Velmi pěkné bylo, když Luban s Březovou kládou perforoval Marty věnec (na poprvé,
ani posvátnou trojku nedodržel :) ), který jsme pak společnýma silama přivázali a Májka byla postavena.
Pomalu se začali sjíždět další hosté a večer se blížil.

Král a Královna Beltainu a svázaný ruce.

Sešeřilo se a my se vydali k Májce, kde byli předloženy dary Bohům a Duchům hor
které jsme pozvali na společnou hostinu. Pak přišla chvíle našeho (mého a Radwulfova)
plánu o kterém nikdo z přítomných nevěděl. (zasvěcen do něj byl na poslední chvíly pouze
družník Malý Medvěd).

Nevím již kde jsme se dozvěděli o údajném zvyku tajné volby – kdy kněží a kněžky
tajnou volbou vybrali a na slavnosti vyhlásili Krále a Královnu Beltaiové noci – neplést
si prosím s Králem a Královnou maturitních plesů amerických studentů z Beverly Hills :),
to je jen dosti trapnej pozůstatek možného dávného ritu. U nás byla volba jasná.
A tak byli Marta s Lubanem vyzváni aby předstopili na kančí kůži a pod kladivem byli
korunováni čelenkou s kožešiny divé zvěře na Královnu a Krále tohoto večera.
Byli jim předány náramky cti a po složení přísahy a jmenování svých osobních strážců
(Radwulf a Malej Medvěd) následoval přípitek na zdraví Bohů i lidem a předání darů.

Po přípitku Královna s Králem společně zapálili nový oheň. Vatra to byla vskutku pěkná
a Bohové se radovali společně s lidmi. A že jich přišlo požehnaně. Thor bušil z vesela kladivem
a proháněl se kolem Rokytgardskéhodvorce ve svém kočáře jak Fernando Alonzo v Monacu.
Paní Apa (Úpa) požehnala déšěm, Ohnivý obr povstal v celé kráse do noci, na obloze se rotančilo
nespočet hvězdných družek Měsíční bohyně, z lesa se ozývalo vyštěkávání Cernunových srnců
a Krkonoš zpíval své větrné písně. Na přelomu noci a dne pak Kral s Královnou své ruce pod Májkou
spojili aby jim bylo požehnáno Bohy v jejich společné cestě životem a mě bylo ctí této milé dvojici
svázat ruce stuhou barvy krve. Pak jak už to bývá, část hostů odjela domů, medovina i pivo teklo proudem,
jedlo se, pilo a hodovalo do časného rána.

Druhý den se po krátkém spánkovém odpočinku pokračovalo v hodování a po obědě došlo
i na venkovní aktivity – (lukostřelba, šerm) a odpoledne už byl na dvorci zase klid. Jen Májka
na dvoře připomínala ty vzácné společné chvíle s přáteli, kdy Bohové a lidé bývají pospolu.

No, když se ohlédnu za touto akcí –
Myslím, že jsme si ji užili, srandy bylo plno, dobrá nálada panovala po celou dobu
a lidé i Bohové se dobře bavili a to byl účel. Oslava se z mého pohledu povedla…

Yarwik Floki Vanirsson