O vnímání různých systémů
Kategorie: (Revue Symposion, ZeroCatchers) od autora Cody, 01. 08. 2010
Arcanis na svém webu publikoval článek odrážející postmoderní přístup k realitě:
Podle mě neexistuje žádná absolutní pravda, která by platila universálně. Mám k tomu důvody. Předpokládejme na chvíli, že existuje svět, vesmír, realita, která nějak vypadá. Pojem pravda určuje, zda je něco ve shodě s realitou. Pojem lež zase něco, co by označovalo, že to tak není. Například kdyby někdo řekl o kulatém jablku, že je hranaté, řeklo by se, že to je lež, kdežto kulaté jablko je pravda.
Nicméně každý člověk vnímá realitu skrze svoje vnímání, tj. je to realita interpretovaná.
Pokud neexistuje člověk, který dokáže nazírat realitu „tak jak je“, dostáváme se docela do slušných problémů. Předně, neexistuje nikdo, kdo by určil, co je pravda a co ne. Nikdo totiž nevidí skutečnost „tak jak je“. Pojmy „pravda“ a „lež“ se tedy transformují v pojmy, které označují to, co většina lidí vnímá a vidí. Akorát většina lidí si to pořád neuvědomuje. Rozhodně to ale je velice praktické pro běžný život a domluvu. Když tedy neexistuje nikdo, kdo by určil, co je ve shodě s realitou (pravda) a co ne, jak tedy hodnotit jaké vnímání a vidění světa je lepší?
Podle užitečnosti. Systém (tj. to jak někdo myslí, vnímá, klasifikuje…) je tak dobrý, jak dobře popisuje realitu, nebo jakých dosahuje výsledků. (Tyto dvě věci můžou být samozřejmě v protikladu. Ne vždy platí, že čím více systém popisuje realitu, tím je účinnější. Někdy je účinný i velice jednoduchý systém.) Stejně jako u vědedkých teorií, kde se testuje jejich úspěšnost podle množství předpovědí, jenž je podle ní možno udělat, lze systém hodnotit tak, jak dobře dokáže na základě známých a ověřených faktů (osobní zážitky, tj. základní subjektivně nezpochybnitelné jednotky) popisovat fakta a jevy dosud neznámé, které jsou pak ověřeny (tj. chovají se stejně, jak systém předpokládá) či podle toho, jaký reálný efekt a dopad systém má.
Podobný princip, kdy pokud systém nesedí, je přeformulován nebo vyměněn tak, aby seděl a fungoval líp, se používá v chaosmagii. Z tohoto také vyplývá, že nejde jen tak někomu říct, že to, v co věří, nebo jak přemýšlí, je blbost, nebo že on je prostě kretén. Jediné, na co lze zcela korektně poukázat, jsou „díry“ v jeho systému či na jeho malou účinnost. „Díry“ ve smyslu faktů, která se neshodují s realitou, a ten člověk před nimi, úmyslně nebo ne, přivírá oči a tváří se, jako by vše krásně fungovalo a sedělo.
Toto se například velice dobře projevuje na různých systémech operujících s vesmírnou energií, čakrami, atd. V drtivé většině případů je pojem „energie“ použit jako univerzální vysvětlovátko, kterým se dá vysvětlit cokoli, co nějak nesedí (prostě tam najednou působí negativní energie, nebo se energie nějakým způsobem na něco přemění atd.).
Další věc, které je potřeba si být vědom, je přejímání termínů. Pokud některý systém používá nějakou terminologii a druhý z něho nějaké termíny přejímá, každý, kdo to bude používat, bude předpokládat, že pokud je z jednoho systému přejat nějaký pojem, je přejat na základě nějaké podobnosti. Pokud se to přejme jen ledabyle, bez znalosti původního kontextu, je to docela vážný problém, a je pak čeleno (opodstatněné) kritice z řad lidí, používajících původní systém. (To se IMHO děje i s termíny jako energie, tachyony, šišinka, morfogenetické, atd. Proto také tyto systémy čelí takové kritice a nedůvěře. Jak ale říkám, je to kritika velice opodstatněná).