Vúdú, Lovecraft a Necronomicon – část II.

Autor: | , 09. 11. 2013 | Komentář: (1)

Konkrétní souvislosti mezi loa a Prastarými 

V minulé části se vúdú pokusilo čtenáře alespoň stručně uvést do problematiky souvislostí mezi vúdú a mýtem Cthulhu. Dnes se blíže podíváme na některé konkrétní podobnosti mezi loa a Prastarými.

Legba, Kalfou a Nyarlathotep

legba jako dablik

Legba jako ďáblík

Panenka papa Legby s poutnickou holí

Panenka papa Legby s poutnickou holí

Legba je poslem bohů. Protože podle tradice každé africké božstvo mluví jiným jazykem, je potřeba tlumočníka. Legba překládá rozhovory bohů s bohy anebo s lidmi a často informace upraví tak, aby z nich měl prospěch především on sám. Vládne všem místům, kde se kříží cesty, což se vztahuje i na životní změny. Kalfou je jeho jiná podoba v nachonu Petro. Je zlomyslný, podobá se ďáblu, má nekonečně mnoho tváří a především vládne stezkám mimo běžné lidské cesty, z kteréhož důvodu jej také uctívají temné kulty.

Nyarlathotep je naproti tomu vyslancem a poslem Prastarých na zemi. Často je připodobňován k ďáblu středověkých sabatů. Může si zvolit jakkoliv podobu, ve skutečnosti však nemá vlastní tvář. Je jedinou bytostí, která může zblízka pohlédnout do tváře strašlivého Azathotha a je s ním v přímém spojení. Vyřizuje záležitosti Prastarých na zemi. Je také znám jako černý faraón. Faraóni byli často prohlašováni za syny slunce. Legba či Eshu přitom ve svém africkém domově platí za solární božstvo.

Nyarlathotep, ďábel sabatů

Nyarlathotep, ďábel sabatů

Černý faraon s holí

Černý faraon s holí

Nyarlathotep raději využívá klamy a iluze před magií. Zákonitosti každodenního světa dokáže využívat natolik dokonale, že působí jako magické. Tuto jeho vlastnost ilustruje příběh vyprávěný na Haiti o tom, jak začal být Legba uctíván. Byl uprchlým otrokem a utekl svým pronásledovatelům díky používání zvláštních cest, nových pěšin a neobvyklých úkrytů. Podstata příběhu tkví v tom, že otrok Legba dokázal uprchnout proto, že sám v sobě našel něco nového, avšak nikoliv magického. Naučil se běžné věci používal neobvyklým způsobem. 

Erzulie Danto a Shub-Niggurath

Erzulie Danto

Erzulie Danto

Erzulie Danto i Shub-Niggurath představují temnou stránku ženství. Ezili Danto je známa svým ochranitelským a mateřským přístupem ke svým dětem, přičemž za děti v tomto případě můžeme považovat většinu jejích uctívačů. Shub-Niggurath je známá jako koza s tisíce kůzlat, o něž se také stará. Avšak na rozdíl od Danto je Shub-Niggurath v Lovecraftově pojetí o něco méně mateřská a ženská a více se podobá Baronetu sabatů. Vzhledem k Lovecraftově problematickému vztahu k ženám je tento rozdíl docela pochopitelný, nemusí ale platit vždy a pro každého.

Shub-Niggurath (by Barv1nok, deviantart)

Shub-Niggurath (by Barv1nok, deviantart)

shubniggurath_woodblockNa obou těchto entitách je zajímavá jejich málo zmiňovaná schopnost a to léčení, regenerace. Danto je zobrazována jako Černá Madona s jizvami na tvářích. Haiťané věří, že tyto šrámy jsou vzpomínkou na drsné zacházení bílých otrokářů. Nepředstavují však potupu či hanbu, ale jsou naopak důkazem toho, že Danto dokázala přežít. S léčením obě entity spojuje také symbolika mateřského mléka, které pomáhá posilovat imunitu a spolu s krví a spermatem je jednou ze tří životodárných látek.

Aida Wedo a Hastur

Podobnost Damballahovy manželky Aidy Wedo s Hasturem je méně výrazná, než u výše zmíněných dvojic, přesto ji díky některým zajímavým náznakům uvádím. Aida Wedo je božstvem přírodních úkazů jako je duha, blesk a vítr. Tyto jevy mohou přinést štěstí i neštěstí, proto nikdo není schopen odhadnout, co mu Aida Wedo přinese. V Jorubské mytologii je známá pod jménem Oshunmare. Představuje obojpohlavního hada stvořeného z duhy.

Hastur

Hastur

Hastur je známý jako Král ve Žlutém. Hastur v našem světě vykonává vůli Prastarých, je jejich Hlasem. Podobně jako Aida Wedo může ovládat počasí, blesky a bouře, avšak často používá také iluzí. Jednou z Hasturových iluzí je ideál dokonalosti. Sám Hastur nosí masku, pod níž není žádný obličej či tvar. Rovněž není zcela jasné, zda má Hastur spíše mužskou anebo ženskou povahu, avšak vzhledem k jeho ostatním rysům považuji za pravděpodobnou variantu, že je hermafroditní, stejně jako některé podoby Aidy Wedo. 

Aida Wedo

Aida Wedo

Aida Wedo miluje tanec, ale když tančí, může rozpoutat bouři. S bouří je spojen i její symbol, blesk. Hastur je taktéž spojovaný s tancem a blesky, i když křesťanské zvyklosti tuto spojitost popisují tak trochu oklikou: Den Hasturova uctívání připadá na Hromnice, se kterými se pojí zajímavé zvyklosti. Dříve si lidé v kostelech nechávali posvěcovat svíčky „hromničky“ ochraňující je před bouřemi a neštěstím. Ženy v tento den nesměly vzít do ruky jehlu, protože by mohla přitáhnout blesk z nebe. Hromničky rovněž osvětlovaly cestu umírajícím duším. Naopak, kdo by na Hromnice tancoval, zemřel by bez světla. Spojitost Hastura i Aidy Wedo s bouřemi, blesky, světlem a následným osvícením je poměrně zřetelná.

Mořská božstva – Agwé s La Sirene a Dagon s Hydrou

Agwé

Agwé

Dagon

Dagon

Dagon či Dagan byl babylónsko-akkadský a fénický bůh obilí a plodnosti. Izraelci však špatně pochopili jeho atributy a prohlásili jej za rybího boha. Lovecraft Dagona rovněž považoval za podmořské božstvo a spodobnil jej ve svých povídkách. Dagon sídlí na dně mořské propasti se svou chotí Hydrou. Vybudovali tam veliké město, kde tráví věcnost jejich potomci. Vládne mořím a disponuje obrovským bohatstvím. Agwého kompetence a vlastnosti jsou téměř zcela shodné. Taktéž vládne mořím a oceánům a je velice bohatý. Na rozdíl od Dagona, který je temnější entitou, poskytuje ochranu rybářům a námořníkům.

La Sirene je ženským protějškem Agwého. Zjevuje se jako mořská víla, charakteristické jsou pro ni dlouhé vlasy. Vládne mořím, nádherně zpívá a dává bohatství. Ženy se na ní někdy obracejí kvůli početí. Matka Hydra je někdy popisována jako obrovská krakatice.1 Agwé ani Dagon nejsou tak aktivní, jako jejich ženské protějšky La Sirene s Hydrou. V případě La Sirene můžeme nalézt více podobností s Lovecraftovým systémem, než u Agwého.

Vévé

Vévé La Sirene

Jeden ze znaků  Esoteric Order of Dagon z Lovecraftovy povídky Stín nad Innsmouthem

Jeden ze znaků Esoteric Order of Dagon z Lovecraftovy povídky Stín nad Innsmouthem

Je to tak díky tomu, že La Sirene má i svou temnou stránku, která je uctívána některými kulty Petro. Připomeňme si také výše zmíněnou pověst o tom, že by plavci neměli dávat hlavu pod vodu, jinak je ovládne La Sirene a odvede si je do svého vodního království. V kultech Dagona a Hydry můžeme nalézt analogické snahy, které však bývají násilnější povahy.

Příště: Ostatní souvislosti.

Poznámky

1 Souvislost chapadel a dlouhých vlasů některých entit letmo zmiňuje též Josef Veselý v Příručce vysoké magie.

Komentář ke článku “Vúdú, Lovecraft a Necronomicon – část II.”

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit