Ibogain: Transformační rituál pro nový svět

Autor: | , 29. 09. 2010 | 36 komentářů

Jak by se změnila společnost, kdyby v ní bylo normální a zvykem, v určitém věku se podívat „za zrcadlo“, sestoupit až na dno svého podvědomí, a moci si tam udělat pořádek a ujasnit, co je vlastně důležité? A udělat to znovu, pokud se v životě dostaneme do slepé uličky?

Iboga

Iboga je africká rostlina, která je tradičně používána kulturou Bwiti na území středoafrických států Gabunu a Kamerunu k rituálním účelům. Kůra jejího kořene obsahuje skupinu alkaloidů se silně psychoaktivními účinky. V nízkých dávkách působí jako velmi „čistý“ zdravý stimulant, který umožní člověku protančit celou noc s minimem vedlejších účinků.

Ve vysoké dávce vyvolává silný změněný stav vědomí, který trvá až 24 hodin, doznívá několik dní a může ovlivnit jednání a hodnoty člověka na mnoho měsíců nebo i na celý život. Umožňuje vědomou rekapitulaci a pochopení dosavadního života, hluboké léčení starých zranění a změny dlouhodobých vzorců chování. Po biologické stránce dochází k celkovému ozdravení nervové soustavy (návrat do „přirozeného“ stavu, pokud se mu člověk vzdálil) – tento proces je vědecky poměrně dobře popsán. Z vlastní zkušenosti se dále domnívám, že při ibogové seanci probíhá hluboké čištění energetického pole člověka. Jeho výsledek je srovnatelný se stavem po intenzivním šamanském očistném rituálu, s tím že očista pomocí ibogových alkaloidů mi subjektivně přijde ještě dokonalejší.

Tradice

Tradiční africké kultury užívaly ibogu k rituálům dospělosti. Pomocí psychedelického zážitku byl mladý člověk uveden do duchovního života kmene. Setkal se s duchy předků, zažil vize sdílené celým kmenem a vyjasnil si své místo v životě dospělých.

V jednotlivých kmenech byl konkrétní průběh rituálu velmi různý, obvykle ale vždy trval několik dní a obsah zážitku, kterým měl iniciovaný projít, byl velmi přesně vymezen tradicí. V některých případech byl adept po celou dobu obklopen šamany a staršími kmene, kteří po něm požadovali přesné sdělování obsahu tripu a „vedli“ ho. Jiné kmeny dávaly tripujícímu větši svobodu a nechaly ho po dobu nejhlubší části prožitku v klidu ležet v temném prostoru. Vždy ale bylo legendou dosti jednoznačně dáno, jaká místa má navštívit, s jakými entitami se má setkat, a u naprosté většiny iniciovaných tomu průběh odpovídal.

Zároveň probíhal během tripu vnitřní proces psychické očisty jednotlivce, kdy měl mladý člověk možnost zrekapitulovat si svůj dosavadní život, do hloubky poznat sám sebe a uvědomit si svou úlohu ve světě. Vynořoval se s novým chápáním reality a novým vědomím zodpovědnosti za své činy.

Ibogain na Západě – cesta ze slepých uliček

V moderní době zpopularizoval ibogu mladý muž jménem Howard Lotsoff, který ji užil s přáteli v roce 1962. Byl v té době závislý na heroinu. Když se vynořil z ibogového zážitku, s úžasem zjistitl, že o užívání své drogy zcela ztratil zájem. A co ho zaskočilo ještě víc – nedostavily se ani abstinenční příznaky. Cítil se velice dobře a plný energie. Celé jeho vnímání světa a sama sebe se proměnilo. Ve své nové realitě nepovažoval heroin za zdroj úlevy, ale za zbytečnou drogu, která napodobuje smrt. Veškeré jeho hodnoty se změnily, život pro něj získal nový smysl. Uvědomil si, že by iboga mohla pomoci mnoha lidem na Západě, a od té doby se snaží o její popularizaci, zpřístupnění a uznání jako léku.

Iboga a ibogain

Užívání kůry kořene ibogy je pro náš západní svět velmi nepraktické. Není možné odhadnout obsah účinných látek. Navíc je kořen pro našince prakticky nepoživatelný, je tvrdý, hořký a vyvolává zvracení. Při domorodých rituálech iniciovaný postupně, pod dohledem mnoha lidí, žvýkal obrovské množství kůry (stovky gramů). Trvalo mu až 24 hodin, než dosáhl potřebné psychedelické dávky. Byl pod neustálým dohledem šamanů, kteří expertně sledovali, zda už má dost. Tento postup je pro nás na Západě zjevně nenapodobitelný, proto se začaly používat extrakty. Zjistilo se, že hlavním účinným alkaloidem je ibogain. Ten dokáže vyvolat psychedelický zážitek o plné intenzitě, i když je podán samotný. Nezdá se, že by těmto tripům cokoli kvalitativně chybělo. Ibogain je zcela funkční přístupová droga, jejíž požití vede k transformačnímu stavu typickému pro ibogové rituály.

V současnosti se užívá buď čistý ibogain, jehož vhodné dávkování bylo experimentálně zjištěno v mnoha studiích a je velmi přesně známo, nebo standardizovaný extrakt obsahující větší počet alkaloidů z ibogy. V obou případech stačí sníst rozumné množství prášku v několika kapslích.

Léčení závislostí

Účinek ibogainu při léčení těžkých závislostí je fascinující fenomén. Ibogainový trip způsobuje u  většiny léčených takzvané „přerušení závislosti“. To znamená, že umožní lidem něco jako „pauzu“ od jejich návyku. Po průchodu zážitkem se pacient probere téměř nebo úplně bez jakýchkoli tělesných abstinenčních příznaků i bez touhy po své droze.

Pokud byl fyzicky závislý, závislost se „zresetuje“ – jeho tělo se chová jako tělo zdravého člověka bez návyku na drogu. Nepotřebuje ji, netouží po ní, a jestliže by mu byla podána, může reagovat podobně, jako „napoprvé“ – například nezájmem a nevolností nebo extrémní citlivostí k malé dávce. To je pro některé lidi velmi důležité. Zejména pro lidi těžce závislé na opiátech. U syntetických opiátů by abstinenční příznaky normálně trvaly i několik týdnů, následná nevolnost a deprese až měsíce. U heroinu trvá abstinenční syndrom okolo týdne, zato může být ale velmi intenzivně nepříjemný. Mnoho lidí má z těchto stavů takový strach, že se osvobodit raději ani nepokoušejí. Ibogain je dokáže z této nezáviděníhodné situace dostat bez jakékoli fyzické bolesti během dvou dnů. A to i „beznadějné případy“, lidi, kteří na drogách už strávili celá desetiletí.

Důležitější je ale psychická stránka věci. Po tripu lidé často vidí svůj život zcela nově. S očištěným energetickým polem se cítí mnohem „lehčí“ a mají chuť zkoušet nově věci, nová řešení. Také často prožívají nové a mnohem intenzivnější uvědomění významu svého života a touhu udělat s ním něco užitečného. Mají zájem pustit se více naplno do života v realitě, a přestávají je přitahovat prázdné úniky.

U úspěšných případů se tento stav udrží až několik měsíců. Tak dlouho zůstává v těle jeden z metabolitů ibogainu, který zdá se proces změn podporuje. Pokud člověk tuto dobu využije a udělá zásadní změny ve svém životě a zvycích, může být jeho transformace trvalá. Uzdravili se takto i lidé, kterým předtím z konvenčních léčebných metod nepomáhalo nic a nevypadalo to, že by jim něco pomoci mohlo.

Mnoho dalších lidí zažije zmíněnou „pauzu“ – jejich nezájem o drogy trvá určitou dobu, od několika týdnů po několik měsíců. Jestliže se jim nepodaří někam se posunout, postupně se pak ke svým starým zvykům vracejí. Někdy pomůže opakování ibogainové seance na konci tohoto období. U některých lidí nemůže celý léčebný proces proběhnout najednou, je třeba několik stupňů, mezi kterými na sobě pacient pracuje, než je výsledek opravdu dlouhodobý.

Malá část závislých se ke své droze ihned po ibogainu vrátí. Dokonce i ti se ale v průzkumech často vyjádřili, že zaznamenali pozitivní změny ve svém životě. Jsou si více vědomi voleb, které činí. Například si více uvědomují, že drogu užívat opravdu chtějí, a přijímají za to zodpovědnost. Díky tomu jsou pak schopni užívat rozumněji – například méně často a menší dávky.

Téměř všichni léčení, ať už je u nich výsledek jakýkoliv, pozorují po ibogainu pozitivní změny ve svém životě, zdraví a vztazích.

O účincích ibogainu vzniklo mnoho vědeckých studií. Odborníci, kteří se přesvědčili o výsledcích terapie, se samozřejmě pustili do jejího prosazování jako léčebné metody. Ale společnost jako celek se zatím ibogainu spíše bojí, pro jeho silné psychedelické účinky. A to přesto, že ibogain má téměř nulový potenciál „rekreačního“ užívání, pro svou intenzitu a délku zážitku, a také vzácnost a vysokou cenu, nebyl na Západě nikdy a nikde užíván „pro legraci“, vždy si ho našli jen lidé, kteří k tomu měli seriózní motivaci. V USA je dokonce zakázán a je ve stejné kategorii jako heroin. Ve většině zemí není ibogain ilegální, také ale zatím není uznáván jako léčivo, jak by mu právem náleželo. V několika zemích světa – například Kanadě a Mexiku, fungují ibogainové kliniky, které jsou legální, přestože nejsou součástí oficiálního medicínského systému. V současnosti, spolu s obnovením zájmu o psychedelika obecně, přichází i nové oficiální studie použití ibogainu. Snad konečně přinesou alespoň někde a v nějaké formě integraci této látky do systému pomoci závislým, pro které představuje jedinečnou šanci.

Průběh zážitku

Jak vypadá zážitek, který může vyvolat tak obrovské změny v životě člověka?

Ibogainový trip se dělí na dvě výrazně rozlišené fáze – vizuální a „integrační“.

V první fázi subjekt obvykle leží na zádech v temné místnosti a prožívá intenzivní vize. Ponořuje se do obsahů svého podvědomí a má možnost pracovat s hlubokými nastaveními své osobnosti. Často zažívá „film“ svého života nebo spíše klíčových okamžiků, které vytvořily jeho současnou životní situaci. Rozpoznává souvislosti, přichází na příčiny, může někdy zcela poprvé do hloubky pochopit, proč jedná tak, jak jedná. Má šanci aktivně se zde do procesu zapojit a léčit zranění či měnit nefunkční vzorce. S tím mu v mnoha případech pomáhají „průvodci“ – vnímá buď jednu entitu, která ho vede, nebo se k němu po začátku tripu připojí třeba i několik „pomocníků“, například šamani či zvířata. Stejnou roli může někdy plnit i vnější terapeut, spíše ale u nižších dávek ibogainu.

Trip je velmi symbolický a hodně pracuje s minulostí. Lidé například běžně zažívají sami sebe jako malé děti, ve svých prvních vzpomínkách, svou dětskou osobnost, vztah svých rodičů a svůj vlastní vztah k nim. Na ibogainu mohou tyto základní vnitřní vztahy léčit.

Potlačené obsahy podvědomí mohou mít i podobu velmi brutálních a nepříjemných „pekelných“ vizí a prožitků. Průchod těmito stavy vyvolává silnou katarzi, vede posléze k hlubokému uvolnění a otevírá člověka následným prožitkům pochopení, lásky a nových možností.

Po prožití všeho, co je spojeno s osobními problémy, se člověku na ibogainu často otevírá širší perspektiva. Zažívá jednotu s vesmírem a celkem života, podobně jako na jiných psychedelických látkách – ale i zde je ibogain orientován „prakticky“. Vede tripujícího k tomu, aby si uvědomil svou vlastní úlohu ve světě, to, co skutečně chce, a jak může on sám užitečně přispět k procesu uzdravení naší civilizace.

Pak už obvykle nastává integrační fáze. Při ní intenzita tripu klesá, už je mnohem snadnější vstát a pohybovat se. Někomu se chce zacvičit si nebo jít do přírody, někdo raději zůstává v klidu ve tmě, aby si co nejdéle zachoval schopnost vizí. Probíhá zpracování předchozího prožitku, vynořují se konkrétní nápady, jak od tohoto okamžiku změnit svůj život. Na tomto stupni je velmi užitečná podpora zkušeného průvodce, který pomůže psychonautovi udržet pozornost, plně se soustředit a zaměřit, vyjasnit si všechny otázky a prozkoumat různé možnosti. V této fázi je uživatel plně schopen normálního uvažování, zůstává mu ale kontakt se „zdrojem“, kterému může klást otázky nebo se na něj obracet o inspiraci.

Ani v nejintenzivnější fázi tripu však nedochází ke „ztrátě ega“, jak ji známe například z LSD. Možná i v tom je specifická přednost ibogainu. Člověk je v jiné rovině vnímání přítomen svým běžným já. Dívá se na film svého života, potkává své rodiče nebo své démony, je přitom ale sám sebou, tak, jak žije denní život. Je možné, že právě díky tomu je mnohem více než u jiných psychedelik schopen si své poznatky skutečně „odnést“ do střízlivé reality a použít je k jejímu přetvoření a léčení.

Potenciál pro všechny

Možnost hluboké očisty a vnitřní transformace, kterou ibogain poskytuje, může mít celkem zjevně velkou cenu i pro zdravé lidi. Pozornost západního světa se zatím soustředila především na léčbu závislostí, protože tam jsou výsledky tak pozoruhodné. Ale jsou lidé, kteří užívají ibogain k léčbě jiných druhů psychických obtíží, nebo jako součást své vnitřní cesty poznání a transformace.

Ve skutečnosti v dnešní západní společnosti skoro všichni trpíme nějakým druhem závislosti. Je to masový fenomén, jenž je pro naši kulturu vysoce charakteristický, projev základních zranění, která v nějaké míře utrpěla naprostá většina lidí. Iboga ho pomáhá léčit u samotného kořene, kde leží otázky vlastní hodnoty, místa ve světě, vztahu k životu a k ostatním lidem.

Po průchodu ibogovým tripem se cítíte jako znovuzrození. Všechno okolo nabude krystalicky čisté kvality. Na chvíli zažíváte zcela jasné vědomí. Všechno dává přirozený smysl, svět září vnitřním světlem a vy v něm také. A víte, že tohle je přirozený stav. A také cítíte touhu udělat všechno proto, abyste v něm, v pravdě, mohli zůstat a žít.

Věřím, že naše společnost velmi potřebuje takovýto druh očistného rituálu.

Současné užívání ibogainu k léčbě lidí těžce závislých na tvrdých drogách je dobrá věc, je ale svým způsobem omezené. O této substanci by se mělo dozvědět mnohem více lidí. Jednak ti, kdo se nachází v jakékoli slepé uličce a cítí potřebu velké vnější pomoci nebo silného nástroje, aby překážku překonali. Dále však také ti, kdo nemají akutní problémy se sebou, upřímně si ale přejí úplně se probudit, a přitahují je cesty, které tomu mohou napomoci.

Z praxe mohu říct, že probíhá naprosto přirozený výběr. Ibogain přitahuje ty lidi, kterým může něco dát. Ti, pro které mají význam jiné způsoby a prostředky, o něj zájem necítí. Každopádně by ale jeho dostupnost a informovanost o něm měla být vyšší.

A k tomu bych ráda přispěla tímto textem, a prezentací na setkání Mezi světy, která bude následovat.

 —o—o—o—o—

Ležím na zádech v pološeru. Škvírami v okenicích proniká mrazivé světlo listopadového rána. Pomalu odeznívají vlny obrovské temnoty a bolesti, které mnou cloumaly a procházely celou noc. Vidím odlesk veliké temné pevnosti, balvanu na prameni mojí životní síly, a vím, že ji ještě nejde rozbít, ale někdy příště to půjde, až budu připravená. Zatím jsem dostala spoustu poznání a pravdy, a teď dostanu ještě víc, všechno, co mi teď je možno dát.

Ve vesmíru daleko okolo mně to zašumí, zapraská, jako by nesmírný prostor sbíral a koncentroval energii do jediného bodu, aby mohl oslovit naprosto nepatrnou entitku. A pak na mě promluví Božská Jednota.

Vysloví jediné slovo, které mi přinese nekonečnou úlevu.

Obrovský světelný bod nade mnou začíná vyzařovat teplo, lásku, stříbrné vibrace průzračné čistoty. Zaplavuje mě přijetí. Před chvílí jsem si připadala jako bezmocný odpadek, teď jsem krystalická bytost. Jsem slabá, ale jsem v pořádku. Jsem dobrá, mám právo žít a zachránit se.

Polotmavou místnost naplňuje modrobílá záře, a v ní ke mně připlouvají prapodivné živé útvary. Jsou to bytosti, jaké bych si neuměla ani představit. Prohlížejí si mně. Cítím z nich soucit, něhu, podporu.

Pak mi světelný disk někde nad mým třetím okem začne připomínat praktické kroky… Odstěhuj se z Prahy, okamžitě…. Teď tam nemůžeš žít, tam to nedokážeš…. Projíždíme znovu důležité body, u orgánů mého těla, kterých se to týká, se rozsvěcují šipky. Nato musím vstát, a cvičit jógu. Nemůžu dál ležet, všechno ve mně volá po protažení. Nemůžu už takové věci odkládat. A další impuls mě vyvádí ven, na procházku do střibrného rána. 

Šumava, listopad 2002

—o—o—o—o—

Autorka tohoto textu absolvovala ibogainovou seanci třikrát, připravuje se na čtvrtou.

První dvě jí velmi pravděpodobně zachránily život.

Komentáře ke článku “Ibogain: Transformační rituál pro nový svět”

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit