Evoluce, Revoluce, Poluce?

Autor: | , 17. 04. 2008 | 7 komentářů

V životě každého člověka jsou případy, kdy se ptá co bude dál, jak a kudy jít. I já jsem si takové otázky pokládal a pokládám. A to, co blíže nastíním, se nejspíše netýká pouze světa magického, ale i běžného nemagického (existuje-li vůbec?), pokud následující řádky přijmete jako pouhou analogii. Následujícími slovy se Vám tedy pokusím sdělit, jaké jsou dle mých zkušeností možnosti vývoje v magii.

Vývoj směřující k magikovi

  1. Fáze zrození – seznámení se s existencí magie, fáze základní informovanosti (Harry Potter, Dr. Faust, Zaklínač, Pán Prstenů, přátelé – známí, internet, zvláštní prožitek/zkušenost)
  2. Fáze fascinační – magie je úžasná a vše dokáže, fáze „fireballů“, reiki, magických válek, uhranutí a upírů (mnozí lidé se z této fáze nikdy nedostanou)
  3. Fáze vystřízlivění – budoucí magik si začíná uvědomovat o co v Té magii takříkajíc jde, kde jsou ty hodnoty a možnosti. Odvrhává některé dětské a naivní představy o magii.
  4. Fáze věcná – začínající magik si získané ověřuje praxí a vytváří sám vlastní techniky a metody. Má vlastní přístup k magii, je vyrovnaný, kreativní a soběstačný.
  5. ??? – zlí jazykové tvrdí, že další fáze je mystika. Já si to nemyslím, považuju mystiku za paralelní kolej k magii a tedy nemůže být dalším vývojovým bodem. Myslím, že jsem se do této fáze prozatím nedostal. Osobně předpokládám téměř absolutní vyrovnanost a bezchybné nakládání se životem magickým i nemagickým způsobem.

S druhou a třetí fází souvisí také:

Vývoj představy vzdělanosti

  1. Nevím nic a začínám sbírat informace.
  2. Mám minimální sumu informací a začínám mít rozhled.
  3. Mám celkem slušnou sumu informací a myslím si, že vím strašně moc a že jsem strašně vzdělaný (opět kritický bod, kde hrozí stagnace).
  4. Vzdělávám se dál a zjišťuju, že je ještě věcí co nevím.
  5. Vím, že nikdy nebudu vědět dost.

Dále myslím, že je potřeba zmínit jak se vyvíjí pohled magie ke světu a svět k magii:

Vývoj přístupu

  1. Zjišťuji, co je to magie a co se s ní dá dělat.
  2. Chci žít svůj život jen a jen pro magii (ošklivým příkladem tohoto je život Františka Pikarda, předsedy české Univerzalie, který se z této fáze nikdy nedostal). Motto: Magie pro magii!
  3. Uvědomuji si, že dogmatické omezování života jen na magické věci je nesmyslné a dostávám se do fáze, kdy propaguji motto: Magie pro život

Taktéž je třeba zmínit, že v na každém z těchto bodů se člověk může pomýlit a vydat se slepou stezkou. Mnoho lidí tak i skončí. Každý náš přístup je třeba neustále podrobovat kritickému zkoumání a otevřeně hledat různé pohledy na věc. Samozřejmě si jsem vědom, že některé poznatky mohou jiní lidé vidět jinak, ale v mnoha aspektech jsem se shodl i s ostatními lidmi co se magii věnují. V případě, že se rozvine věcná diskuse, bude to příjemným důsledkem tohoto krátkého článku. I když tento text byl spíše určitou analýzou mých zkušeností, věřím, že by mohl zaujmout a motivovat k zamyšlení nad některými vývojovými fázemi života/magie (?) a eventuélně zkusme vymyslet jiné — další — lepší. Poluci Evoluci zdar!

Komentáře ke článku “Evoluce, Revoluce, Poluce?”

Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit